Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Města a obce

Krásná Lípa

Krásná Lípa je město, ležící v široké kotlině na horním toku Křinice, asi 5 km jihozápadně od Rumburka a 8 km západně od Varnsdorfu. Jeho součástí jsou dnes také osady Krásný Buk, Dlouhý Důl, Kyjov, Hely, Kamenná Horka, Sněžná, Vlčí HoraZahrady. V roce 2011 zde žilo 3683 obyvatel.

Historie

Severozápadní část náměstí s kostelem sv. Maří Magdalény. Krásná Lípa byla založena někdy ve 2. polovině 13. století na rozsáhlém, ale málo osídleném majetku rodu Ronovců. První osadníci sem přišli pravděpodobně z Horních Frank, ležících západně od Chebska. Původní vesnice byla rozdělená asi na 30 dlouhých lánů, kolmých k toku Křinice, z nichž dva největší patřily rychtářovi, a jeden byl určen k obživě faráře. Statky stály dál od říčky, podél níž zůstal volný pás obecní nivy, sloužící k pastvě dobytka. Další pastviny byly za vesnicí, kam vedly od říčky tři průhony.
Brzy po založení vsi zřejmě vznikl v jejím sousedství hrad Krásný Buk a spolu s ním snad i stejnojmenná vesnice, písemně doložená až roku 1485. Jinak byl kraj osídlený jen řídce. V okolních lesích pracovaly už kolem roku 1300 sklářské hutě, jejichž zbytky byly nalezeny například u Vlčího hrádku, poblíž Farské kapličkyRybniště, v okolí Doubice nebo jižně od Lesného.
Písemně je Krásná Lípa poprvé doložena až roku 1361 jako farní ves na tolštejnském panství, jehož majitelem byl v té době Vaněk z Vartenberka. Kolem roku 1400 panství přešlo do rukou Berků, kteří za husitských válek stáli nejprve na straně lužického Šestiměstí, ale později s husity uzavřeli smír a začali podnikat loupežné výpady do Lužice. S lužickými městy válčili i Vartenberkové, jimž tolštejnsko - šluknovské panství připadlo po konfiskaci majetku Albrechta Berky z Dubé v roce 1463. Po odvetných výpravách Lužičanů se ale loupeže přestaly vyplácet a roku 1471 musel zadlužený Kryštof z Vartenberka panství prodat saským vévodům Arnoštovi a Albrechtovi. Kraj byl tehdy po dlouhých válkách zchudlý a mnohé usedlosti i vesnice byly opuštěné. V Krásné Lípě hospodařilo jen 27 sedláků a 1 chalupník a téměř čtvrtina selské půdy ležela ladem.
V roce 1481 koupili panství Šlejnicové, kteří podporovali rozvoj obchodu a řemesel. Obyvatelé si v té době začali přilepšovat domácím spřádáním lnu, a když byl roku 1515 v Rumburku založen cech tkalců plátna, stal se jeho členem i jeden tkadlec z Krásné Lípy. Později se tkaní v Krásné Lípě rozšířilo a vedle něj se stalo tradiční obživou také niťařství a bělení plátna.
Po roce 1521 se ze Saska začalo šířit náboženské učení Martina Luthera a o 30 let později už prakticky celá obec vyznávala novou víru. Šlejnicové sice zůstali katolíky, ale k luteránům byli tolerantní: když v roce 1553 potřebovali opravit kostel, Jiří ze Šlejnic jim na náklady významně přispěl. Po smrti Jiřího v roce 1566 převzal rumburské panství s Krásnou Lípou nejmladší syn Jindřich. Ve vsi tehdy žilo 35 sedláků, 3 chalupníci a také 73 domkářů, jejichž stavení zaplnila bývalou obecní nivu podél Křinice. Roku 1570 musel Jindřich panství kvůli dluhům prodat svému příbuznému Kryštofovi, který o tři roky později odprodal Krásnou Lípu, Krásný Buk, Chřibskou Novou Ves, část Horního Podluží a lesy až k pozdějšímu Kyjovu majitelům sousedního kamenického panství Jindřichovi a Abrahamovi z Vartenberka. Vartenberkové ale nebyli dobří hospodáři a tak i oni museli po čase zadlužené panství prodat. V roce 1614 je koupil Radslav starší ze Vchynic a Tetova, jehož rodu, od roku 1619 uváděnému jako rod Kinských, pak kamenické panství patřilo až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848.

Budova bývalé školy na náměstí. Po bitvě na Bílé Hoře začala třicetiletá válka a zároveň s ní silná rekatolizace země. Roku 1624 byli císařským dekretem vypovězeni z Čech všichni nekatoličtí duchovní, s nimiž odešlo i mnoho věřících. Protože katolických kněží bylo málo, zůstal krásnolipský kostel bez duchovního a roku 1651 se stal filiálním kostelem farnosti v Chřibské. V Krásné Lípě se pak bohoslužby konaly jen každou třetí neděli a farnost tu byla obnovena až v říjnu 1718.
V roce 1654 tvořilo Krásnou Lípu 32 selských statků, 4 chalupnické usedlosti a 60 domků, jejichž obyvatelé se živili hlavně plátenictvím. Obec se po válce rozvíjela poměrně rychle, takže v roce 1713 měla už 153 domů a 1113 obyvatel. Osídlení se rozšiřovalo také do okolí, kde vznikly nové vsi Dlouhý Důl, Sněžná, Vlčí HoraZahrady.
Na žádost hraběte Filipa Josefa Kinského byla Krásná Lípa privilegiem císaře Karla VI. z 3. srpna 1731 povýšena na městečko a téhož roku hrabě přijal do svých služeb anglického textilního odborníka Johna Barnese, který zde založil manufakturu na přízi. Roku 1733 byly městečku uděleny trhy a v jeho středu bylo vyměřeno čtvercové náměstí, které bylo brzy obestavěno novými městskými domy. V roce 1739 byla stržena i stará rychta v severozápadním rohu náměstí a na jejím místě byl postaven nový patrový dům s podstávkou, který tu stál až do roku 1904. V letech 1754-58 byl také postaven nový kostel, který byl záměrně orientován k severu, aby jeho průčelí směřovalo k náměstí. Městský ráz postupně získala i hlavní ulice k České Kamenici.
Rozvoj městečka narušily prusko-rakouské války v letech 1757 a 1778, při nichž docházelo k rekvizicím a drancování. O rok později podnikl císař Josef II. inspekční cestu po severních Čechách, během níž 21. září 1779 navštívil i Krásnou Lípu.
Roku 1766 byl v Krásné Lípě založen cech punčochářů a později tu vznikala další bělidla a textilní dílny. V 1. čtvrtině 19. století už byla Krásná Lípa důležitým střediskem textilní výroby a obchodu, o jehož rozvoj se významně zasloužil i zdejší mecenáš Carl August Dittrich. V městečku pracovalo přes 20 bělidel, 12 barvíren, 13 punčochářských podniků a 1 kartounka. Do poloviny 19. století přesáhl počet obyvatel 4 tisíce.
Osada Fibichtal na západním okraji města. Na katastru městečka vzniklo také několik nových osad. U císařské silnice do České Kamenice vyrostla osada Falkenhain a v jejím sousedství při silnici do Doubice osada Neuforstwalde, jejíž první dům postavil už roku 1715 myslivec Daniel Grohmann. Na hranici s Krásným Bukem byla před rokem 1833 založena osada, pojmenovaná podle své polohy na starém průhonu pro dobytek Viebigtal. Její název se ale v nářečí četl Fibichtal a po roce 1945 byl počeštěn na Fibichovo údolí. Na východním okraji obce směrem ke Studánce vznikla skupina domů, zvaná Neuschönlinde, a asi 2 km za městem při císařské silnici do Rumburka vyrostla osada Schönlinder-Klause, nazvaná po roce 1945 Poustka. Se všemi osadami měla Krásná Lípa v roce 1869 celkem 6252 obyvatel. Téhož roku byla uvedena do provozu železnice z České Lípy do Rumburka a o rok později, 5. června 1870, byla Krásná Lípa povýšena na město.
V roce 1871 byla otevřena nynější škola, rozšířená roku 1886 přístavbou postranních křídel. Vyučování je v Krásné Lípě doloženo už za Šlejniců a v roce 1653 měla škola vlastní budovu. Roku 1734 pro ni byl postaven větší dřevěný dům a v letech 1825 - 1871 se učilo ve zděné budově na náměstí.
Ve 2. polovině 19. století se začala výrazněji rozvíjet turistika a 23. srpna 1885 byl v Krásné Lípě založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy, jehož pobočky později vznikly ve více než 20 okolních obcích. Spolek se velmi aktivně věnoval turistickému zpřístupňování krajiny Šluknovska a Lužických hor.

V roce 1903 byly osady Falkenhain, Neuforstwalde, Fiebigthal, Neuschönlinde a Schönlinder Klause připojeny k městu a roku 1910 dosáhla Krásná Lípa nejvyššího počtu 6930 obyvatel. S Krásným Bukem, Kamennou Horkou a Helami měla ještě o tisíc obyvatel více. V době před 1. světovou válkou ve městě vznikla řada výstavných veřejných budov, soukromých vil a továren. Nová zástavba vznikala hlavně na jižní straně směrem k Falkenheinu a Neuforstwalde. Už v roce 1894 byla vídeňskou firmou Kameneczky, Mayer a spol. uvedena do provozu elektrárna a ve městě bylo zavedeno pouliční osvětlení. V roce 1910 byl také vybudován vodovod, využívající vodní zdroje pod Jedlovou.
Ve 20. letech ve městě pracovaly řada textilních a strojírenských továren, koželužna i jiné podniky. Byly tu také 2 pily, mlýn, mlékárna a pivovar Häussler, založený roku 1878. Za hospodářské krize řada továren zanikla, ale i přesto Krásná Lípa zůstala až do 2. světové války významným průmyslovým městem.

Po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 došlo ke značnému úpadku města a počet obyvatel se snížil asi na polovinu. Později bylo ve městě zbořeno přes 300 zchátralých a opuštěných domů, demolicím přitom podlehla i jihozápadní část náměstí. V roce 2000 se Krásná Lípa stala sídlem Národního parku České Švýcarsko a město se začalo měnit k lepšímu. Řada zanedbaných domů byla opravena a obnovy se dočkal i městský park. Dostavěn byl také jihozápadní roh náměstí, kde vznikl po roce 2005 dům Českého Švýcarska a v květnu 2013 byl vedle něj otevřen moderní hotel.

Památky a zajímavosti

Pohled na kostel sv. Máří Magdaleny z náměstí. Výraznou dominantou města je barokní kostel sv. Maří Magdaleny, postavený na návrší nad náměstím na místě staršího kostelíka z let 1332-1368. Stavbu podle návrhu architekta Jakuba Schwarze vedl Peter Hoffmann z Lipové. Základní kámen byl položen roku 1754 a o 4 roky později byl kostel dokončen. Hlavní věž ale postavil Josef Gampe až v roce 1777. Jednolodní stavba s bočními kaplemi a trojboce ukončeným presbytářem byla záměrně orientována k severu, aby její průčelí směřovalo na níže ležící náměstí. Vnitřní zařízení pochází z 18. a 19. století. Klasicistní hlavní oltář z roku 1808 zdobí obraz Maří Magdaleny od šluknovského malíře Dominika Kindermanna a po stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 18. století. V lodi stojí dva boční oltáře. Na prvním z nich je obraz Madony v jeskyni od Josefa Führicha z roku 1856 a druhý oltář zdobí obraz sv. Josefa s Ježíšem od Františka Tkadlíka z roku 1823. Součástí tohoto oltáře je také mramorová soška Ježíška spícího na kříži od Ferdinanda Pettricha z roku 1820. Bohatě zdobená rokoková kazatelna se sochami církevních Otců a reliéfem Poslední večeře je z roku 1765, křtitelnice se skupinou Kristova křtu pochází z 2. poloviny 18. století. Na emporách je krucifix z roku 1773 a dva protilehlé obrazy Panny Marie a archanděla z 1. poloviny 19. století, zpodobňující výjev Zvěstování. Okenní vitráže byly zhotoveny podle návrhů Augusta Frinda. Varhany, vyrobené roku 1901 krnovskou firmou Rieger, byly v roce 1938 rozšířeny a po rekonstrukci v roce 2012 jsou opět funkční.
V sousedství kostela stojí pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Z náměstí vede ke kostelu široké schodiště, vybudované v letech 1816-1818. Na jeho vrcholu stojí přes 5 metrů vysoká socha Krista na kříži, zhotovená z jediného kusu pískovce drážďanským dvorním sochařem Franzem Pettrichem roku 1818. Po straně je socha sv. Barbory z roku 1812, přenesená sem ze zrušeného mostu na náměstí.

Interiér kostela sv. Maří Magdaleny.

Zbytky poutního místa na Křížovém vrchu. Okolo kostela býval hřbitov s kaplí, postavenou kolem roku 1770. Po rozšíření hřbitova v roce 1835 ji nahradila nová klasicistní kaple, jejíž štít zdobila mozaika Oplakávání Krista od Augusta Frinda. Po uzavření hřbitova 30. září 1882 už ale kaple jen chátrala a v 60. letech 20. století byla zbořena. U hřbitovní zdi se dochovalo několik náhrobků od Franze Pettricha. Je to například kamenný sarkofág s ležícími postavami truchlící ženy obchodníka Nikolase Römische a její předčasně zesnulé dcery nebo novogotický monument Marie Anny Mayové. Zajímavé jsou také náhrobníky Theresie Michelové, Zachariase Köglera a Adalberta Wünscheho. Pod hřbitovem v Nemocniční ulici stojí památkově chráněná dřevěná věž na sušení hadic, která byla součástí hasičské zbrojnice.

Na vršku nad kostelem byl v letech 1857-1859 zřízen Křížový vrch, vysvěcený 11. září 1859 biskupem Barthollomeem Hillem. Kamenná zastavení Křížové cesty s malovanými obrazy ve výklencích byla uspořádaná do tvaru podkovy a uprostřed stála kaple Kalvárie s oltářním obrazem Kladení do hrobu od Augusta Frinda z roku 1894. V závěru areálu byla socha Ecce homo z roku 1866 od krásnolipského sochaře Leopolda Zimmera a u přístupové cesty stála kaple Božího hrobu. Vedle schodiště od silnice byly dvě mladší výklenkové kapličky, z nichž v jedné byl patrně zpodobněn výjev z Getsemanské zahrady. Po 2. světové válce bylo celé poutní místo zdevastováno a dnes z něho zůstaly jen zbytky rozvalin.

Zimní pohled na náměstí se symbolickým mostkem a sochami čtyř přírodních živlů. Pod kostelem je čtvercové náměstí, kterým protéká říčka Křinice, jejiž koryto je dnes zakryté. V minulosti vedl přes říčku kamenný most se sochami sv. Josefa, Jana Nepomuckého, sv. Barbory a Panny Marie. Po zrušení mostu v srpnu 1874 byla socha sv. Barbory přemístěna ke kostelu a socha sv. Josefa byla prodána do Sněžné. O osudu ostatních soch není nic známo. Od roku 1879 stála na náměstí také kašna se sochou Austrie od Leopolda Zimmera, odstraněná v roce 1964. Při rekonstrukci náměstí v roce 2009 byla postavena nová kašna a také symbolický mostek s pískovcovými sochami, představujícími oheň, vodu, vzduch a zemi, od akademického sochaře Herberta Kizsy z Kadaně. Sochy byly slavnostně vysvěceny při otevření opraveného náměstí 5. června 2010.
Dům 'U Frinda' na jižní straně náměstí. Z měšťanských domů na náměstí je nejzajímavější dům U Frinda s roubeným přízemím a hrázděným patrem, podepřeným podstávkou, tvořící podloubí. Dům z roku 1729 je dnes nejstarší ve městě. Od roku 1785 patřil více než sto let významnému rodu lékařů Zillichů, ale po 2. světové válce zůstal neobydlený a chátral až do roku 1991, kdy jej koupili a opravili soukromí majitelé. Od roku 1995 je v domě cukrárna a malé regionální muzeum. Na severní straně stojí měšťanské domy č.p. 13 a 15 s kamennými vstupními portály a na domě č.p. 14 mezi nimi byla 9. září 2000 odhalena pamětní deska konstruktéra motocyklů Čechie-Böhmerland Albina Hugo Liebische. Na východní straně náměstí je budova bývalé školy z roku 1823, jejíž průčelí zdobí městský znak.
Na západní straně je pod kostelem Křinický pivovar, sloužící návštěvníkům od srpna 2013, a kousek od něj byl 16. října 2007 otevřen dům Českého Švýcarska s informačním střediskem a galerií národního parku. V letech 2011 - 2013 vznikl v jeho sousedství moderní Aparthotel Lípa, navržený architektem Patrikem Hoffmanem. Jeho budovy jsou propojené s bývalou továrnou, přestavěnou v letech 2005 - 2007 na kulturní a relaxační centrum, a se sousedním penzionem Lípa, otevřeným roku 2010 v památkově chráněném domě s mansardovou střechou, stojícím v hlavní ulici do České Kamenice. Vedle penzionu je další cenný městský dům č.p. 276 s kamenným vstupním portálem a břidlicí zdobeným štítem.

Jihozápadní roh náměstí s domem Českého Švýcarska a hotelem Lípa.

Asi o 400 m dál je ve stejné ulici rozlehlá zahrada s novorenesančním palácem Alžběty Hielle-Dietrichové, postaveným v letech 1885-1887 drážďanskými architekty Williamem Lossowem a Hermannem Viehwegerem. Bohatou figurální výzdobu budovy vytvořili Anton a Adolf Schwarzové z Dolního Sedla podle modelů drážďanského profesora Rentsche. V blízkosti železniční zastávky stojí bývalý dětský domov, postavený v letech 1912 - 1915 Dittrichovou rodinou. Za 1. světové války jeho budova sloužila jako nemocnice, po roce 1923 v ní byl sirotčinec a od 9. září 1946 dětská ozdravovna. Od roku 2000 tu sídlí Správa Národního parku České Švýcarsko.

Novorenesanční budova městského úřadu. V hlavní ulici východně od náměstí stojí nárožní budova městského úřadu, postavená v novorenesančním stylu se secesními prvky v letech 1899 - 1901. Jižně od ní je výstavná budova školy, jejíž základní kámen byl položen 30. dubna 1870 a již 27. listopadu 1871 se v ní začalo vyučovat. Roku 1886 byla rozšířena o dvě boční křídla. Asi 100 m od městského úřadu stojí v ulici k Varnsdorfu dva chráněné činžovní domy z 1. poloviny 19. století. Zděné stavby s mansardovými střechami a zdobenými vstupními portály jsou dnes ale značně zanedbané.
Ve městě se dochovala také řada typických lidových roubených domů s podstávkou, z nichž některé mají stěny obložené dřevěnými deskami a štíty zdobné břidlicí. Nejvíce jich najdeme ve východní části města při silnici do Varnsdorfu a v přilehlých ulicích. Památkově chráněné jsou patrové domy č.p. 21, 31, 61, 74, 89, 99, 118 a menší přízemní domy č.p. 91, 143, 151, 166, 176, 200, 208, 433 a 483. Západně od náměstí je v Kyjovské ulici velký patrový poloroubený dům č.p. 396 s bohatě zdobeným kamenným vstupním portálem a o kousek dál v Tylově ulici stojí roubený dům č.p. 298 s dřevem obloženým patrem a mansardovou střechou. V areálu Ústavu sociální péče hlavního města Prahy na severozápadním okraji města stojí roubený faktorský dům č.p. 363 s hrázděným patrem a také pětipodlažní funkcionalistická Palmeho vila, kterou si nechal podle návrhu drážďanského architekta Hanse Richtera postavit v letech 1929-1930 textilní magnát Josef Franz Palme.

Jeden z pěkně udržovaných roubených domů ve Varnsdorfské ulici. Palmeho vila v severozápadní části města.

Dům č.p. 285 ve Smetanově ulici s pamětní deskou Augusta Frinda. Směrem do Doubice vybíhá z města Smetanova ulice, na jejímž začátku stojí patrový dům č.p. 285, který před 2. světovou válkou patřil rodině Zweigeltových. V letech 1912 - 1919 v něm bydlel malíř August Frind a pak až do roku 1930 hudební skladatel August Stradal. Roku 1934 tu bylo zřízeno městské muzeum, jehož sbírky byly v roce 1947 převedeny do muzea v Rumburku. Dnes je na domě umístěná pamětní deska Augusta Frinda, odhalená 21. listopadu 2002.
Asi o 150 metrů dál je po pravé straně ulice městský park a 1. října 1882 otevřený nový hřbitov s řadou umělecky cenných klasicistních náhrobků. Na jihozápadním konci hřbitova byla v letech 1888 - 1889 postavena novorenesanční hrobka Dittrichovy rodiny, navržená významným berlínským architektem Juliem Carlem Raschdorffem. Nad kryptou, jejíž vnitřní stěny byly obložené skleněnou mozaikou, stála pohřební kaple s oltářem, nesoucím obraz Ukřižování od Augusta Frinda. Pískovcové sochy nad vchodem symbolizovaly spánek a mír. K vytápění hrobky sloužila malá kotelna, jejíž zbytky dodnes stojí na úpatí svahu pod hrobkou. Po 2. světové válce bylo vnitřní zařízení hrobky zničeno a celá stavba je dnes značně zchátralá.
Hrobka Dittrichovy rodiny. Z původně soukromého parku kolem Dittrichovy hrobky vytvořil průmyslník a mecenáš Carl Dittrich postupnými úpravami městský park, který byl v letech 2004-2006 rozsáhle rekonstruován a doplněn novou výsadbou. Na ploše přes 10 ha jsou dnes meandrující potůčky, rybník Oko s ostrůvkem, upravené vyhlídky, altánky a řada odpočinkových míst. Na kraji parku před hřbitovem stojí bronzová socha lva, odhalená 27. září 1908 u příležitosti šedesátiletého jubilea vlády Františka Josefa I. a 50. výročí založení místního Spolku veteránů. Socha od Klementa Grundiga z Drážďan znázorňuje českého lva trhajícího pruskou orlici. Na bocích žulového soklu pod sochou byly původně bronzové pamětní desky se jmény padlých v prusko-rakouské válce roku 1866.
Naproti památníku stál starokatolický kostel Spasitele, jehož základní kámen byl položen 20. ledna 1900 a 1. září následujícího roku byla ještě nehotová stavba vysvěcena. Kostel, postavený v novogotickém stylu Josefem Schmidtem byl dokončen až v roce 1903. Po 2. světové válce už stavba nesloužila svému účelu a postupně chátrala až do roku 1971, kdy byla zbořena.

Bývalá kotelna pod Dittrichovou hrobkou. Socha lva na kraji městského parku.

Rodáci a osobnosti

V Krásné Lípě se narodil akademický malíř August Frind (1852 - 1924), označovaný někdy jako "Brožík Šluknovského výběžku", lidová básnířka, spisovatelka a dramatička Anna Waldhauserová (1860 - 1946), skladatel a pianista Franz Bendel (1833 - 1874) nebo amatérský přírodovědec Rudolf Kögler (1899 - 1949), který vytvořil nejstarší naučnou stezku a unikátní plastickou geologickou mapu v Zahradách. Z města pocházela také řada textilních podnikatelů, jako například Johann Gottfried Lorenz Münzberg (1758 - 1824), Anton Friedrich (1820 - 1891), Karl Hielle (1848 - 1891) nebo Gustav Adolf Jäger (1878 - 1954). O rozkvět města se mimořádně zasloužil velký průmyslník a mecenáš Carl August Dittrich (1853 - 1918), jehož zásluhou tu vznikla nemocnice, městské lázně, domov mládeže a městský park, ale také vodovod a kanalizace.
Krásného Buku pocházel další textilní průmyslník Jan Josef Grohmann (1792 - 1873) a ve Vlčí Hoře se narodil Antonín Alois Weber (1877 - 1948), který byl od roku 1931 biskupem litoměřické diecéze.
Ve městě působil také hudební pedagog a skladatel August Stradal (1860 - 1930), který byl žákem světoznámého skladatele Ference Liszta, a konstruktér motocyklů Čechie-Böhmerland Albin Hugo Liebisch (1888 - 1965).

Zajímavosti v okolí

Krásná Lípa leží v údolí říčky Křinice, jejíž prameny jsou v blízkém lese. Na severozápadě na město navazuje osada Krásný Buk se zříceninou stejnojmenného hradu, dále v údolí jsou osady Dlouhý DůlKyjov, za nimiž Křinice vytváří hluboký skalnatý kaňon Kyjovského údolí. Severně od údolí Křinice vznikly osady Sněžná s poutním kostelíkem Panny Marie, Zahrady s unikátní plastickou geologickou mapou, a Vlčí Hora, ležící na úpatí stejnojmenné hory s rozhlednou. Na jižní straně je osada Kamenná Horka a zaniklá ves Hely. Z lesů jihozápadně od Krásné Lípy vyčnívá Vápenný vrch s přírodní rezervací a Široký vrch s vyhlídkou a Farskou kapličkou. Mezi oběma kopci prochází silnice do Doubice. Jižním směrem vede z Krásné Lípy silnice přes Chřibskou Novou Ves do Rybniště, ChřibskéČeské Kamenice. Odbočka z Rybniště vede přes Horní Podluží do Jiřetína pod Jedlovou, u něhož je poutní místo na Křížové hoře, zřícenina hradu Tolštejna a hora Jedlová s rozhlednou. Na Jedlové a na blízkém Šibeničním vrchu jsou také lyžařské sjezdovky. Z lesů jihovýchodně od Rybniště vystupují vrcholky PlešivceŽulovce, mezi nimiž bývalo letovisko Malý Semerink. Na východním okraji Rybniště je Školní rybník a severovýchodně od něj leží ptačí rezervace Velký rybníkSvětlík. U Světlíku stojí pěkně opravený větrný mlýn. Na návrší východně od Krásné Lípy je osada Studánka, v údolí Mandavy za ní leží město Varnsdorf a na severovýchodě Rumburk. Z lesů mezi Krásnou lípou a Rumburkem vyčnívá vrch Dymník s rozhlednou.

Přehledná mapka okolí Krásné Lípy.

Další informace

Vlčí hora Vlčí hora Studánka Veronika Studánka Veronika Písečník Písečník Zahrady Vlčí Hora Sněžná Hrad Krásný Buk Krásný Buk Dlouhý Důl Kamenný vrch Kamenný vrch Vlčí hrádek Vlčí hrádek Kyjov Hely Kamenná Horka Vinný sklep Jeskyně víl Jeskyně víl Kyjovský hrádek Kyjovské údolí Brtník Brtník Medvědice Medvědice Hřebec Hřebec Bor Vápenný vrch Vápenný vrch Vápenka Doubice Široký vrch Široký vrch Farská kaple Hrbolec Spravedlnost Spravedlnost Liščí Bělidlo Marschnerova louka Chřibský hrádek Chřibský hrádek Böhmův vrch Böhmův vrch Chřibská Dolní Chřibská Louka U Brodských Lipový vrch Horní Chřibská Malý Semerink Nová Chřibská Na Sedle Plešivec Plešivec Žulovec Žulovec U Křížového buku Jedlová Jedlová Jedlová, osada Nový Svět Šibeniční vrch Šibeniční vrch Stříbrné doly Žofín Horní Podluží Ladečka Rybniště Školní rybník Školní rybník Velký rybník Světlík Světlík Studánka Prameny Křinice Chřibská Nová Ves Krásná Lípa Poustka Zátiší Dymník Dymník Rumburk

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2016.