Města a obce

Dolní Sedlo

Dolní Sedlo je nevelká podhorská ves, ležící na severovýchodním svahu hřebene Lužických hor pod Popovou skálou asi 2,5 km jižně od Hrádku nad Nisou, jehož je dnes součástí. V roce 2017 měla 74 domů, v nichž trvale žilo 165 obyvatel.
Původně zde stál jen hospodářský dvůr, patřící žitavskému špitálu, který byl později zrušen, a na jeho rozparcelovaných pozemcích vznikla obec, nazvaná Spittelgrund. Kolem roku 1635 už byla součástí grabštejnského panství a v roce 1786 měla 33 domů. Do roku 1834 se počet domů zvýšil na 55 a žilo v nich 422 obyvatel, kteří se dříve živili zemědělstvím, běžnými řemesly, prací v lese a podomácku provozovanou textilní výrobou, ale od 19. století většinou pracovali v továrnách v Hrádku, LoučnéDoníně.

Od správní reformy v roce 1850 byla obec spojena se sousedním Horním Sedlem. Zdejší děti v té době chodily do školy v Chotyni, ale roku 1868 si v Dolním Sedle postavili vlastní školu. Ve vsi byla také kaplička, která dnes již neexistuje. Obec sice patřila do okresu Jablonné, ale silnice do okresního města se začala stavět až v roce 1922. V té době už mělo Dolní a Horní Sedlo dohromady 114 domů a 629 obyvatel.
Po 2. světové válce byla většina německých obyvatel odsunuta a nové osadníky z českého vnitrozemí sem nic netáhlo, takže v roce 1950 tu žilo jen 241 obyvatel. Řada opuštěných domů byla později zbořena a další domy před zánikem zachránila rostoucí obliba chalupářství. Nejznámější zdejší hostinec U Krásné vyhlídky sloužil ještě nějaký čas po 2. světové válce, ale později byl uzavřen.
V roce 1961 byla obec připojena k Hrádku nad Nisou a někdy v té době byla zrušena i zdejší škola. Její budova pak sloužila k různým účelům a nakonec byla přestavěna na obytný dům. Nedaleko od něj stojí u silnice zajímavá kamenná stavba bývalé kovárny s břidlicovou střechou.
V okolí bylo dříve několik šancí z prusko-rakouských válek v 18. století, využitých zřejmě i v letech 1813 a 1866. Většina z nich ale byla později zasypána.

V Dolním Sedle žila početná rodina Schwarzů, z níž pocházel významný drážďanský sochař Franz Joseph Schwarz (1841-1911), jehož náboženské plastiky dodnes zdobí četné kostely a náhrobky. Sochařem byl i jeho o 14 let mladší bratr Adolf Schwarz a nejznámějším z celé rodiny se stal malíř Wenzel Franz Schwarz (1842-1919), který byl vynikajícím portrétistou významných osobností, ale vytvořil také mnoho obrazů s náboženskými a světskými motivy.

.

Další informace