Lesné

Domky v horní části osady.
Domky v horní části osady.

Rekreační osada Lesné leží v sevřeném údolí Lesenského potoka při hlavní silnici z České Lípy do Rumburka, asi 1,5 km jihovýchodně od Jiřetína pod Jedlovou. Původně tu stál pouze osamělý a četnými pověstmi opředený Lesní mlýn (Buschmühle), který později sloužil jako pila a tírna lnu a dnes je využíván jako rekreační středisko. Po roce 1700 založil tehdejší majitel panství Antonín Florián z Lichtensteina pod Lesním mlýnem novou osadu, kterou na počest papeže Innocence XI. (1676-1689) nebo Innocence XII. (1691-1700) pojmenoval Inocencidorf. Zřejmě zde zapůsobilo to, že Antonín byl v letech 1687-1694 vyslancem císaře Leopoda I. u papežské kurie.
Po polovině 18. století měla osada 21 domů a protože v nich žili většinou dřevorubci a lesní dělníci, lidově se jí říkalo Buschdörfel (= Lesní víska). Počeštěním tohoto jména vznikl po roce 1945 současný název osady.
K oživení odlehlého místa výrazně přispělo vybudování nové silnice z České Lípy do Rumburka na přelomu 18. a 19. století. Tehdy byla řada zdejších usedlostí přestavěna na zájezdní hostince a od poloviny 19. století se víska stala vyhledávaným letoviskem, ve kterém roku 1880 žilo již 314 obyvatel.
V roce 1949 byla osada spolu s Rozhledem připojena k Jiřetínu.

V osadě se dodnes dochovalo několik lidových roubených chalup z 1. poloviny 19. století. Z téže doby pocházející zájezdní hostince dnes většinou slouží jako penziony. Na Lesenském potoce pod osadou je malá Lesenská přehrada.

Penzion Starý Stožec v centru osady.
Penzion Starý Stožec v centru osady.
Opravená budova restaurace Liberta.
Opravená budova restaurace Liberta.

V některých starších vlastivědných pracích se uvádí, že již před založením osady Lesné stála na jejím místě sklářská ves Glasendorf. Ve skutečnosti však zřejmě nešlo o ves, ale pouze o sklářskou huť, kterých bylo v okolí několik. Přímo za zdejší lesovnou je lesní parcela, která se ještě v 1. polovině 20. století označovala pomístním jménem "Am dem Glasse". Dvě zaniklá stanoviště středověkých sklářských hutí, datovaná do závěru 13. století, byla nalezena asi 1,5 km jižně od osady na západním úpatí Pěnkavčího vrchu, další huť stála v Rozhledu a blíže neurčené stopy byly v minulosti údajně nalezeny také na Kozím hřbetu a Jezevčím kameni.

Další informace