Vlčí hrádek

Skalní ostroh se zbytky hrádku je dnes porostlý borovým lesem.
Skalní ostroh se zbytky hrádku je dnes porostlý borovým lesem.

Vlčí hrádek stál asi 1,8 km západně od Vlčí Hory na jednom z protáhlých pískovcových ostrohů, vybíhajících z úpatí Kamenného vrchu k Vlčímu potoku. Zalesněný skalní ostroh spadá na jižní straně nepřístupnými svislými stěnami do Rákosového dolu a na severu doZ krátkého Kunzova dolu jen kousek od jejich ústí do Dlouhého Rohu. K hrádku vede neznačená lesní stezka z rozcestí uZ Engelova pramene pod Kamenným vrchem. Od března do července je sem ale přístup zakázán kvůli ochraně hnízdících výrů a čápů černých.
Hrádek vznikl pravděpodobně koncem 13. století na území, spravovaném Berky z Dubé. V historických pramenech se o něm ale nedochovaly žádné zprávy a neznáme ani jeho jméno. Poprvé jej popsal lesní inženýr Fr. Fuss z České Kamenice v roce 1793. O hrádku se předpokládá, že spolu s dalšími skalními hrady mezi údolím Labe a Krásnou Lípou chránil obchodní stezky, směřující odZ labských překladišť zboží v Postelwitz a Bad Schandau na Šluknovsko, a zanikl patrně už před rokem 1339. Nálezy zuhelnatělého dřeva nasvědčují zkáze ohněm, k níž ale mohlo dojít až po opuštění hrádku.

Skalní rozsedlina před hrádkem je na levé straně uměle přitesaná.
Skalní rozsedlina před hrádkem je na levé straně uměle přitesaná.

Přístupová stezka k hrádku překonává dvě skalní rozsedliny, z nichž první je přirozeného původu a druhá byla uměle rozšířená lámáním pískovcových kvádrů, využitých zřejmě při stavbě. Velký pískovcový blok, vystupující z přitesané skály, byl dříve považován za opěru zvedacího mostu, ale dnes se zdá pravděpodobnější, že tu žádný most nebyl. Plocha hradu byla nad rozsedlinou chráněná sypaným valem se zdí z nasucho kladeného kamene a na ostatních stranách ji chránily jen svislé skalní stěny. Pokud zde stály nějaké hospodářské stavby, nezůstaly tu po nich už žádné stopy. V západní části hrádku se dochovalo přibližně čtvercové do skály vytesané podvalí s lůžky pro uložení trámového stropu, nad nímž stála hranolová stavba. Šlo zřejmě o lehčí hrázděnou nebo prkny obedněnou budovu s jedním nebo dvěma podlažími. Do podvalí se vstupovalo od jihovýchodu úzkou chodbou, která byla patrně zastřešená. V západní stěně sklepení je vyrytý obličej, který by snad mohl být středověkého původu. Zaznamenal jej už Fr. Fuss ve svém popisu hrádku z konce 18. století. Na jižní straně hradní budovy jsou na skále patrné stopy po uložení vodorovných trámů dřevěného ochozu s předprsní, překrývajícího okrajové skalní rozsedliny, na které navazuje mělký žlábek s jamkami pro sloupky, obíhající západní část skály. Zde bylo zřejmě lehké oplocení vypletené proutím s hliněnou mazaninou. Žlábek je přerušený čtvercovou prohlubní, v níž mohla být branka nebo stanoviště pro hlídku.

Na dně Dlouhého rohu asi 300 m severně od hrádku je pískovcový Poštovní kámen s vyrytými iniciálami, znaky a letopočty, mezi nimiž najdeme i symbol poštovní trubky s letopočtem 1749.

Do skály vytesané podvalí hlavní a snad i jediné hradní budovy.
Do skály vytesané podvalí hlavní a snad i jediné hradní budovy.