Vlčí hrádek

Skalní ostroh se zbytky hrádku je dnes porostlý borovým lesem.

Vlčí hrádek stál asi 1,8 km západně od Vlčí Hory na jednom z protáhlých pískovcových ostrohů, vybíhajících z úpatí Kamenného vrchu k Vlčímu potoku. Zalesněný skalní ostroh spadá na jižní straně nepřístupnými svislými stěnami do Rákosového dolu a na severu do krátkého Kunzova dolu jen kousek od jejich ústí do Dlouhého Rohu. K hrádku vede neznačená lesní stezka z rozcestí u Engelova pramene pod Kamenným vrchem. Od března do července je sem ale přístup zakázán kvůli ochraně hnízdících výrů a čápů černých.
Hrádek vznikl pravděpodobně koncem 13. století na území, spravovaném Berky z Dubé. V historických pramenech se o něm ale nedochovaly žádné zprávy a neznáme ani jeho jméno. Poprvé jej popsal lesní inženýr Fr. Fuss z České Kamenice v roce 1793. O hrádku se předpokládá, že spolu s dalšími skalními hrady mezi údolím Labe a Krásnou Lípou chránil obchodní stezky, směřující od labských překladišť zboží v Postelwitz a Bad Schandau na Šluknovsko, a zanikl patrně už před rokem 1339. Nálezy zuhelnatělého dřeva nasvědčují zkáze ohněm, k níž ale mohlo dojít až po opuštění hrádku.

Skalní rozsedlina před hrádkem je na levé straně uměle přitesaná.

Přístupová stezka k hrádku překonává dvě skalní rozsedliny, z nichž první je přirozeného původu a druhá byla uměle rozšířená lámáním pískovcových kvádrů, využitých zřejmě při stavbě. Velký pískovcový blok, vystupující z přitesané skály, byl dříve považován za opěru zvedacího mostu, ale dnes se zdá pravděpodobnější, že tu žádný most nebyl. Plocha hradu byla nad rozsedlinou chráněná sypaným valem se zdí z nasucho kladeného kamene a na ostatních stranách ji chránily jen svislé skalní stěny. Pokud zde stály nějaké hospodářské stavby, nezůstaly tu po nich už žádné stopy. V západní části hrádku se dochovalo přibližně čtvercové do skály vytesané podvalí s lůžky pro uložení trámového stropu, nad nímž stála hranolová stavba. Šlo zřejmě o lehčí hrázděnou nebo prkny obedněnou budovu s jedním nebo dvěma podlažími. Do podvalí se vstupovalo od jihovýchodu úzkou chodbou, která byla patrně zastřešená. V západní stěně sklepení je vyrytý obličej, který by snad mohl být středověkého původu. Zaznamenal jej už Fr. Fuss ve svém popisu hrádku z konce 18. století. Na jižní straně hradní budovy jsou na skále patrné stopy po uložení vodorovných trámů dřevěného ochozu s předprsní, překrývajícího okrajové skalní rozsedliny, na které navazuje mělký žlábek s jamkami pro sloupky, obíhající západní část skály. Zde bylo zřejmě lehké oplocení vypletené proutím s hliněnou mazaninou. Žlábek je přerušený čtvercovou prohlubní, v níž mohla být branka nebo stanoviště pro hlídku.

Na dně Dlouhého rohu asi 300 m severně od hrádku je pískovcový Poštovní kámen s vyrytými iniciálami, znaky a letopočty, mezi nimiž najdeme i symbol poštovní trubky s letopočtem 1749.

Do skály vytesané podvalí hlavní a snad i jediné hradní budovy.