Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Města a obce

Prysk

Prysk je protáhlá ves, ležící v malebném horském údolí Pryského potoka asi 4 km východně od České Kamenice a 2 km severovýchodně od Kamenického Šenova. Obec tvoří tři navzájem související osady: ve východní části údolí mezi OvčáckýmŠenovským vrchem je Horní Prysk, níže pod Středním vrchem je Dolní Prysk a v rozšířeném údolí pod Břidličným vrchem leží Vesnička. V roce 2011 žilo v celé obci 456 obyvatel.

Historie

Střed Horního Prysku s kostelem sv. Petra a Pavla a bývalou školou. O založení Prysku nemáme žádné zprávy, ale malá rozloha zemědělských usedlostí naznačuje pozdější dobu vzniku ve 14. století. První písemná zmínka o obci v kamenické městské knize pochází z roku 1382 a vztahuje se zřejmě k Dolnímu Prysku. Horní Prysk je sice poprvé zmiňován až roku 1515, ale téměř jistě byl starší, protože už v roce 1409 se připomíná zdejší kostel, jehož farnost zahrnovala celé údolí. Jméno obce bylo patrně odvozeno od staroslovanského označení pramene (prysk, prejsk), protože údolí bylo velmi bohaté na vodu.
V době založení vsi byl zdejší kraj součástí scharfensteinského panství, které patřilo od roku 1283 pánům z Michalovic. V roce 1406 panství koupil Hynek Berka z Dubé a jeho syn Jindřich je roku 1428 prodal Zikmundovi Děčínskému z Vartenberka. Vartenberkové se ale stali nepřáteli lužického Šestiměstí a dlouholeté boje kraj značně poznamenaly. V roce 1511 koupil panství Mikuláš Trčka z Lípy, od něhož je o 4 roky později získali Salhausenové. Bedřich ze Salhausenu si ale později ponechal jen Benešov nad Ploučnicí a okolí České Kamenice prodal kolem roku 1530 Prokopovi z Vartenberka. V roce 1613 bylo kamenické panství Vartenberkům kvůli dluhům zabaveno a roku 1614 je koupil Radslav starší ze Vchynic a Tetova, jehož rodu pak patřilo až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848.

Kostel v Prysku původně podléhal faře v Kamenickém Šenově, ale od roku 1565 byl luterský a patřil k městské faře sv. Jakuba v České Kamenici. Po bitvě na Bílé hoře začala rekatolizace Čech a lidé, kteří nechtěli přestoupit na katolickou víru, museli zemi opustit. Roku 1630 se kostel v Prysku stal filiálkou katolické fary v České Kamenici a o 10 let později jej Švédové spolu s několika dalšími domy vypálili. V roce 1654 měl Prysk 83 domů, z nichž dvě třetiny stály v horní části vsi. V obci byly jen menší chalupnické usedlosti a domkářská stavení, jejichž obyvatelé se vedle drobného zemědělství a práce v lese živili řemeslnou výrobou, zejména zušlechťováním skla a obchodem se sklem. Už v 17. století probíhala v různých soukromých domech v Horním Prysku výuka dětí. První škola byla postavena mezi kostelem a farou v roce 1702 a roku 1733 ji nahradila nová školní budova.
Patrový roubený dům v horní části obce. V letech 1822-1826 byla vystavěna císařská silnice z České Kamenice do Nového Boru a roku 1833 se od ní začala stavět odbočka do Prysku. V její blízkosti bylo na pozemcích bývalého Füllerova hospodářského dvora v Horní Kamenici postaveno několik domů, kterým se začalo říkat Füllerdörfel (dnešní Vesnička). V té době měl Prysk už 169 domů a 1053 obyvatel. V obci bylo několik sklářských dílen a brusíren, jejichž výrobky vozili zdejší obchodníci hlavně do Polska a Ruska. Mimoto zde byly také tkalcovny bavlny a bělidla. V roce 1834 začal Johann Georg Asten stavět na pomezí České Kamenice, Horní KameniceDolního Prysku papírnu, kterou roku 1868 koupil, rozšířil a strojním zařízením vybavil Ignaz Fuchs.
V roce 1850 proběhla správní reforma, při níž byl Dolní Prysk připojen k Hornímu PryskuVesnička, patřící do té doby k Dolnímu Prysku, byla přeřazena k Horní Kamenici. Nové uspořádání se ale neosvědčilo, takže v roce 1887 byl Prysk opět rozdělen na dvě obce a Vesnička byla kolem roku 1895 znovu připojena k Dolnímu Prysku. Roku 1852 byla v Prysku zřízena samostatná fara a kvůli rostoucímu počtu dětí byla v roce 1873 otevřena samostatná škola pro Dolní PryskVesničku. Nové školní budovy byly postaveny v Horním Prysku roku 1878 a v Dolním Prysku v letech 1895-1896. Po 1. světové válce byla v Dolním Prysku zřízena také česká menšinová škola.
V lednu 1869 byla dokončena železniční trať České severní dráhy z Děčína přes Českou Kamenici do Varnsdorfu a 10. února 1886 byl zahájen provoz na 4 km dlouhé odbočce z České Kamenice do Kamenického Šenova. V srpnu 1903 na ni navázala lokálka do České Lípy, na které vznikla stanice Horní Prysk. Ta sloužila obyvatelům až do zrušení tratě 29. září 1979.
Mlynářův kříž z roku 1845. Na podzim roku 1906 bylo v obci zřízeno pouliční osvětlení petrolejovými lampami a v roce 1907 byla v Dolním Prysku založena sklářská huť, po jejímž otevření sem přišla řada českých sklářských dělníků. Huť, pojmenovaná později Karlova huť, vyráběla sklo pro místní zušlechťovatele a ve 20. letech se v ní začaly vyrábět i skleněné tyče pro výrobu bižuterie. Dnes se huť jmenuje Anna a patří společnosti Preciosa.
V roce 1910 měl Prysk 286 domů, ve kterých žilo 1946 obyvatel. Většina z nich se živila zušlechťováním skla v místních provozech a domácích dílnách. Vedle sklářské huti tu bylo 17 brusíren skla, 6 kuličských dílen, 3 pasířské dílny a 46 malířských pracovišť. Dále v obci působilo 18 hostinských, 4 řezníci, 3 mlynáři, 5 pekařů, 6 obchodníků a další řemeslníci. Část obyvatel pracovala ve sklářských obchodech a továrnách v Kamenickém ŠenověČeské Kamenici, nebo v papírně v Horní Kamenici.

Po 2. světové válce došlo v obci k výměně většiny obyvatel. Původní němečtí obyvatelé byli odsunuti a z českého vnitrozemí sem přicházeli noví osídlenci, z nichž tu ale zůstali jen někteří. Zatímco před válkou v Prysku žilo ve 310 domech 1835 obyvatel, v roce 1961 tu bylo už jen 151 obývaných domů a 674 obyvatel. Řada opuštěných domů byla zbořena a ty, které zůstaly stát, začali v 60. letech využívat chalupáři. V roce 1962 byla v Horním Prysku uzavřena škola a děti začaly chodit do Dolního Prysku. Budova zrušené školy byla v letech 1978-1981 přestavěna na školu v přírodě.
Od konce 20. století se prostředí v obci začala zlepšovat, řada domů byla opravena a v letech 2002 - 2013 se dočkal rekonstrukce i zchátralý kostel, znovu vysvěcený 21. června 2014. V okolí Prysku byl také vyznačen asi 8 km dlouhý turistický okruh, spojující nejzajímavější místa.

Památky a zajímavosti

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Prysku. Na Školním vrchu v centru Horního Prysku stojí barokní kostel sv. Petra a Pavla, vystavěný v letech 1718-1721 Petrem Pavlem Columbanim. Kostel obklopuje hřbitov, v jehož ohradní zdi je původní barokní zvonice z roku 1680, k níž byla v roce 1722 přistavěna márnice. Na terase nad schodištěm ke zvonici stojí památník padlým v 1. světové válce. Na svahu za hřbitovem je pískovcová skalka Kalich s výklenkem, ve kterém býval obraz Korunovace Panny Marie. V sousedství kostela je dřevěná fara z roku 1785 a bývalá škola, upravená v 80. letech 20. století na školu v přírodě. Druhá, dodnes využívaná škola stojí u křižovatky v Dolním Prysku, u níž je také další památník padlým.
V obci je řada typických lidových roubených domů s podstávkou. Památkově chráněný je dům e.č. 4 vedle obecního úřadu, patrový dům e.č. 10 na rozhraní dolní a horní části vsi a dům č.p. 55, stojící poblíž centra Horního Prysku. V obci se dochovalo několik křížů a u silnice z Dolního Prysku do Kamenického Šenova je upravená studánka. Podrobněji jsou památky popsány v jednotlivých osadách.

Zajímavosti v okolí

Prysk, tvořený osadami Horní Prysk, Dolní PryskVesnička, leží v údolí Pryského potoka, který pramení východně od obce mezi PolevskýmStříbrným vrchem a asi po 7 km ústí u Horní Kamenice do říčky Kamenice. Ta vzápětí protéká Českou Kamenicí, jejíž okolí dotváří Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu a přírodní lesopark se skalní vyhlídkou na Jehle, Bratrským oltářem a vyhlídkami pod Kunratickým vrchem. Severní stranu údolí Pryského potoka tvoří částečně zalesněný hřbet s několika výraznými vrcholy. Nejzápadnější z nich je Břidličný vrch, na jehož jihovýchodním svahu je uměle vytvořená Riedelova jeskyně a na severní straně vytvořila říčka Kamenice pěknou soutěsku, nad níž se vypíná skalní ostroh Pustého zámku se zříceninou hradu Fredevaldu. Nejvýraznější dominantou okolí Prysku je Střední vrch s krásným kruhovým výhledem do širokého okolí a z horských luk východně od něj vystupuje Ovčácký vrch s nižším Tetřevím vrchem. Po severní straně celého hřbetu probíhá lesnaté údolí Kamenice s rekreačními osadami Mlýny, Dolní FalknovKytlice, do něhož ústí údolí Černého potokaFrancouzské doliny. Na jižní straně údolí Pryského potoka je nevelký vrch Stráž s obnovenou Křížovou cestou a krátkou naučnou stezkou, dále směrem k východu je výrazný Šenovský vrch s velkými pískovcovými lomy a vyhlídkou na Lipce. Ve strmém údolí za Šenovským vrchem leží sklářské město Kamenický Šenov, obklopené táhlými lesnatými hřbety SmrčníkuRozsochouVlčího vrchuČeskou skálou. Součástí města je osada Prácheň, na jejímž západním okraji je dobře známá Panská skála. Na opačné straně vsi je Vyhlídka se zaniklou hospodou a lyžařskou sjezdovkou. Od Práchně k severovýchodu se táhne plochý hřbet KlučekObrázkem, navazující na Polevský vrch, a po jeho jižní straně vede silnice do dalšího sklářského města Nového Boru. Mezi Novým Borem a Kytlicemi leží Polevsko, v jehož okolí je lyžařský areál se sjezdovkou a sítí udržovaných běžeckých tratí, vycházejících ze sedla u Jedličné mezi Medvědí hůrkouMalým Bukem.

Přehledná mapka okolí Prysku.

Další informace

Kunratice Lipnický vrch Lipnický vrch Líska Zlatý vrch Pomník pod Zlatým vrchem Kunratický vrch Kunratický vrch Ponorka Ponorka Bratrský oltář Jehla Vrch 503 m u Lísky Fredevald Pustý zámek Herdstein Horní Kamenice Ptačí vrch Česká Kamenice Zámecký vrch Zámecký vrch Vesnička Břidličný vrch Břidličný vrch Riedelova jeskyně Stráž Dolní Prysk Střední vrch Střední vrch Huníkov Huníkovský rybník Smrčník Smrčník Rozsocha Rozsocha Kamenický Šenov Pramen Žába Bažantnice Bažantnice Scheibenwarte Mistrovice Nový Oldřichov Krásná hora Krásná hora Čachnov Čachnov Kameník Kameník Česká skála Česká skála Panská skála Panská skála Prácheň Prácheň Vyhlídka Obrázek Obrázek Klučky Klučky Šenovský vrch Šenovský vrch Lipka Lipka Prysk Horní Prysk Ovčácký vrch Ovčácký vrch Tetřeví vrch Tetřeví vrch Francouzské doliny Údolí Černého potoka Mlýny Vodopád Javor Javor Údolí Bělé Sokol Sokol Dolní Falknov Kytlice Falknov Kytlice, přírodní památka Stříbrný vrch Stříbrný vrch Medvědí hůrka Medvědí hůrka Jedličná Polevský vrch Polevský vrch Polevsko Klučky Borská skalka Borská skalka Borská skalka Arnultovice Okrouhlá Nový Bor

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2016.