Kunratický vrch - Ponorka a Žába

Pohled na Kunratický vrch od severu.
Foto: Jiří Kühn.
Kunratický vrch (509 m), dříve nazývaný také Eliášův, je zalesněný čedičový kopec, ležící nad jihovýchodním okrajem Kunratic, asi 1,5 km severně od České Kamenice. Z jeho protáhlého vrcholu je výhled k jihu na Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu,¨ na sever do okolí Kunratic a k severozápadu na panoráma Českosaského Švýcarska, jemuž dominuje Růžovský vrch, vzdálenější Grosser Winterberg, Grosser Zschirnstein a další stolové hory v Německu. Na západní straně vrcholu je mělké sedlo, ve kterém kdysi stála dřevěná letní restaurace, z níž jsou dodnes patrné zbytky základů a nevelký sklep.

Plošina pod vrcholem Kunratického vrchu, kde stála letní restaurace.
Foto: Jiří Kühn.

Výhled z vrcholu kopce přes Kunratice k severu.
Foto: Jiří Kühn.

Vyhlídka Žába je dnes zcela zarostlá lesem.
Foto: Jiří Kühn.
K jižní straně Kunratického vrchu přiléhá nižší pískovcový 
  hřbet, protažený ve směru od východu k západu, který se dříve nazýval Brandkamm 
  (Spálený hřeben). Na jeho jižním svahu jsou upravené skalní vyhlídky Ponorka 
  a Žába, které se dříve nazývaly Brandfelsen. Větší Ponorku (387 m) 
  tvoří trojice pískovcových 
  skalních věží, přístupných po vytesaných schodech a vzájemně propojených 
  můstky se zábradlím. Z nejvyšší skály se stožárem a lavičkou 
  je pěkný výhled na Jehlu, Zámecký 
  vrch a četné blízké i vzdálenější kopce Českého středohoří a Českého 
  Švýcarska. Asi 100 m západně odtud je menší pískovcová skála Žába 
  s vyhlídkovou plošinou, která je dnes ale zcela zakrytá lesem. Poblíž rozcestí
  západně od vyhlídek stál kdysi dřevěný Roseggerův přístřešek.
  Od Ponorky je možné vystoupit na ploché temeno hřbetu, z jehož 
  severozápadního okraje je také pěkný výhled na Českosaské Švýcarsko. Asi 
  uprostřed hřbetu vystupuje k jihu skupinka pískovcových skal, z nichž 
  jedna byla kdysi rovněž upravená jako vyhlídka Julia Stranky.

Skály pod vyhlídkou Ponorka.
Foto: Jiří Kühn.

Skalní vyhlídka Ponorka.
Foto: Jiří Kühn.

Přístřešek v závěru údolí nad Mlýnky.
Foto: Jiří Kühn.
Všechny vyhlídky byly součástí rozsáhlého přírodního parku v okolí Jehly, který zde postupně vybudoval českokamenický okrášlovací spolek. Jeho členové už v roce 1879 vysázeli za městským pivovarem Císařskou alej, vedoucí kolem rybníků s koupalištěm do zalesněného údolí pod hřebenem Brandu. Kolem roku 1900 v něm českokamenický truhlář Anton Gampe postavil na malém potůčku model mlýna, zvaný Brandmühle (Spálený mlýn), ke kterému v průběhu let přidával další stavby. Z dřevěných modelů postupně vytvořil malou vesničku, kterou udržoval až do své smrti v roce 1941. Po 2. světové válce už se ale o stavby nikdo nestaral a během 50. let 20. století byly zničeny. V roce 2021 byl oplocený areál s miniaturními stavbami, nazývaný dnes Mlýnky, podle návrhu městského architekta Jana Macha obnoven. Téhož roku byla v závěru údolí nad ním postavena replika původního dřevěného altánu s lavičkami.

Obnovený areál miniatur Mlýnky.
Foto: Jiří Kühn.

Obnovený areál miniatur Mlýnky.
Foto: Jiří Kühn.




 
 
                
               