Kunratický vrch - Ponorka a Žába

Kunratický vrch (505 m), dříve nazývaný také Eliášův, je zalesněný čedičový kopec, ležící nad jihovýchodním okrajem Kunratic, asi 1,5 km severně od České Kamenice. Z jeho protáhlého vrcholu je výhled k jihu na Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu,¨ na sever do okolí Kunratic a k severozápadu na panoráma Českosaského Švýcarska, jemuž dominuje Růžovský vrch, vzdálenější Grosser Winterberg, Grosser Zschirnstein a další stolové hory v Německu. Na západní straně vrcholu je mělké sedlo, ve kterém kdysi stála dřevěná letní restaurace, z níž jsou dodnes patrné zbytky základů a nevelký sklep.

K jižní straně Kunratického vrchu přiléhá nižší pískovcový hřbet, protažený ve směru od východu k západu, který se dříve nazýval Brandkamm (Spálený hřeben). Na jeho jižním svahu jsou upravené skalní vyhlídky Ponorka a Žába, které se dříve nazývaly Brandfelsen. Větší Ponorku (387 m) tvoří trojice pískovcových skalních věží, přístupných po vytesaných schodech a vzájemně propojených můstky se zábradlím. Z nejvyšší skály se stožárem a lavičkou je pěkný výhled na Jehlu, Zámecký vrch a četné blízké i vzdálenější kopce Českého středohoří a Českého Švýcarska. Asi 100 m západně odtud je menší pískovcová skála Žába s vyhlídkovou plošinou, která je dnes ale zcela zakrytá lesem. Poblíž rozcestí západně od vyhlídek stál kdysi dřevěný Roseggerův přístřešek.
Od Ponorky je možné vystoupit na ploché temeno hřbetu, z jehož severozápadního okraje je také pěkný výhled na Českosaské Švýcarsko. Asi uprostřed hřbetu vystupuje k jihu skupinka pískovcových skal, z nichž jedna byla kdysi rovněž upravená jako vyhlídka Julia Stranky.

Všechny vyhlídky byly součástí rozsáhlého přírodního parku v okolí Jehly, který zde postupně vybudoval českokamenický okrášlovací spolek. Jeho členové už v roce 1879 vysázeli za městským pivovarem Císařskou alej, vedoucí kolem rybníků s koupalištěm do zalesněného údolí pod hřebenem Brandu. Kolem roku 1900 v něm českokamenický truhlář Anton Gampe postavil na malém potůčku model mlýna, zvaný Brandmühle (Spálený mlýn), ke kterému v průběhu let přidával další stavby. Z dřevěných modelů postupně vytvořil malou vesničku, kterou udržoval až do své smrti v roce 1941. Po 2. světové válce už se ale o stavby nikdo nestaral a během 50. let 20. století byly zničeny. V roce 2021 byl oplocený areál s miniaturními stavbami, nazývaný dnes Mlýnky, podle návrhu městského architekta Jana Macha obnoven. Téhož roku byla v závěru údolí nad ním postavena replika původního dřevěného altánu s lavičkami.

Další informace