   













|
|
Města a obce
Dolní Podluží
Dolní Podluží je protáhlá ves, ležící v údolí Lužničky
pod severním svahem Lužických hor asi 1-4 km jižně a jihozápadně od Varnsdorfu.
Na západě navazuje na Horní
Podluží, s nímž tvoří asi 6 km dlouhé souvislé údolní osídlení. Součástí
Dolního Podluží jsou také osady Kateřina
a Světliny.
Historie
Dolní Podluží bylo kdysi důležitým střediskem tolštejnského panství. O založení
obce nevíme nic bližšího, ale její vznik mohl souviset s činností starých skláren,
které v okolních lesích pracovaly již na přelomu 13. a 14. století, nebo s hledáním
drahých kovů a dolováním rud, jehož stopy nacházíme například v blízkém údolí
Milířky. O zdejším dolování se bohužel nedochovaly žádné zprávy, víme jen,
že někdy před rokem 1566 stála v Dolním Podluží šmelcovna, ve které se z vytěžené
rudy získával kov.
Poprvé se obec připomíná v roce 1363 jako Voigtsdorf (fojtova či rychtářova
ves), ale v roce 1471 se už označovala jménem Grund, které vyjadřovalo polohu
obce v údolí. Vedle Grundu tehdy existovala ještě ves Schneckendorf, která ležela
ve východní částí dnešní obce a za Jiřího ze Šlejnic v 16. století byla připojena
k Dolnímu Podluží, s nímž později zcela splynula.
S postupným přibýváním obyvatel se ves rozšiřovala dále k západu proti toku
Lužničky, takže roku 1566 se již rozlišoval Dolní a Horní Grund (dnešní Dolní
a Horní Podluží). Někdy kolem přelomu 17.
a 18. století vznikly v okolí nové osady Kateřina a Světliny,
k dalšímu zahuštění osídlení došlo s rozvojem domácké textilní a plátenické
výroby v 18. a 19. století.
Na přelomu 18. a 19. století se v obci rozšířila výroba sametu a manšestru,
kterou sem roku 1792 zavedl Josef Fröhlich z Varnsdorfu, další podnik založil
v roce 1816 Ignaz Richter. S rozvojem textilní výroby vznikala v okolí také
přírodní bělidla; v roce 1825 pracovala jen v Dolním Podluží čtyři.
V 80. letech 19. století byla v obci vedle zmíněných továren na samet a manšestr
také přádelna červené příze Wilhelma Brasse, továrna na bavlněné zboží, papírna,
škrobárna Josefa Worma a továrna na výrobu kartonů Stolle a Lehnert. Mimoto
zde byly dva mlýny a pila.
Roku 1930 měla obec 3504 obyvatel, ale po odsunu Němců v letech 1945-1946 jejich
počet výrazně poklesl. Ještě po 2. světové válce měla obec z němčiny odvozený
název Dolní Grund, který byl teprve roku 1947 změněn na Dolní Podluží. Později
bylo k obci připojeno Horní Podluží, ale od roku
1990 jsou obě obce opět samostatné. Dnes žije v Dolním Podluží přes 1100 obyvatel.
Památky a zajímavosti
Na prostranství v západní části obce stojí kostel sv. Kateřiny, postavený
v roce 1547 na místě staršího dřevěného kostelíka z roku 1411. V letech 1721
- 1734 byl kostel barokně přestavěn, věž ale byla dokončena až roku 1752. Dne
17. července 1783 kostel poškodil úder blesku a dnešní vzhled získal při novogotické
úpravě kolem roku 1800. Při další opravě v roce 1867 vyhořela věž a nová byla
postavena až roku 1882. Jednolodní kostel s polokruhovým závěrem a hranolovou
věží nad západním průčelím má po stranách dvě čtvercové sakristie, z nichž
v jedné se dochovala křížová hřebínková klenba ze 16. století. Na vstupním portálu
kostela je letopočet 1801, uvnitř lodi je vestavěná tříramenná dvoupatrová dřevěná
tribuna se sochami z 19. století. Pozdně barokní zařízení kostela pochází
z doby kolem roku 1800.
Zdí obehnaný hřbitov vedle kostela byl společný pro Dolní i Horní
Podluží a používal se až do roku 1855, kdy si obě obce založily vlastní
hřbitovy. U kostela dříve stála také polozděná patrová budova fary
z roku 1788, s podstávkou a mansardovou střechou, která však byla po 2. světové
válce zbořena.
Dodnes se v obci dochovala řada lidových domů lužického
typu z 18. a 19. století. Západně od kostela stojí patrový polozděný dům
č.p. 184 z roku 1817 s mansardovou střechou a kamenným portálem, pozoruhodná je také
dřevěná zvonička s hrotitou střechou ve východní části obce.
Asi uprostřed obce stojí u silnice socha sv. Jana Nepomuckého a u hlavní silnice
do Studánky je železný kříž sv. Vojtěcha na kamenném podstavci, který byl
po opravě vysvěcen 4. září 1997.
Poblíž železničního přejezdu u silnice do Varnsdorfu stojí památník příslušníků
finanční stráže Jana Teichmanna a Václava Kozla, kteří padli 22. září 1938 při
přestřelce s henleinovci. Štíhlý sloup se znakem lva a pamětní deskou byl odhalen
v září 1945.
Zajímavosti v okolí
Dolní Podluží leží v údolí Lužničky pod severními svahy Lužických
hor. Severně od obce se rozkládá město Varnsdorf, na jižní straně je strmý zalesněný
hřbet Rohálu s hraničním Weberbergem.
Za ním je hluboké údolí Milířky s dochovanými
pozůstatky hornické činnosti, které zpřístupňuje hornická naučná stezka. Údolí
končí v sedle pod Ptačincem, odkud pokračuje
k východu hraniční hřbet k nejvyšší hoře Luži. Jižně
od Ptačince se zvedá Pěnkavčí vrch, z něhož
vybíhá k západu Čertova pláň s Kozím
hřbetem. V údolí Lužničky západně od obce leží Horní
Podluží a na svahu nad ním je bývalé hornické městečko Jiřetín
s poutním místem na Křížové hoře. Nad Jiřetínem
vyčnívá skalní suk se zříceninou hradu Tolštejna
a celému kraji dominuje hora Jedlová s rozhlednou
a lyžařským areálem na svahu. K východu vede z Dolního Podluží hraniční stezka
do německého Waltersdorfu.
Další informace
|