Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Sloupské skály

Výhled z Hraběnčiny vyhlídky na Sloup s Klíčem v pozadí. Sloupské skály jsou na severozápadní straně Slavíčku, asi 0,5 km jižně od hřbitova ve Sloupu. Z podloží čedičového vrcholu Slavíčku tu vybíhá směrem k západu plochý pískovcový hřbet, jehož severní okraj je rozčleněn do několika krátkých roklí a skalnatých hřbítků. Jejich strmé zalesněné svahy jsou lemované zajímavými skalami, v nichž najdeme také řadu nejrůznějších dutin, převisů, skalních oken a jeskyní.

Ploché temeno hřbetu tvoří malou náhorní plošinu, po jejímž severním okraji prochází Hraběcí stezka. Asi 700 m dlouhá západní část této stezky se vine podél okraje nižší části plošiny nad Samuelovou jeskyní a nazývá se Dolní Hraběcí stezka. Dnes je u ní upraveno několik vyhlídkových míst. První z nich je Vyhlídka Emanuela Maxe, vytvořená po roce 2000 na zvolna zarůstající pasece, z níž se otevírá výhled k západu přes SkalickýChotovický vrchPráchni, na hřbet České skály a další kopce Českého středohoří v okolí Volfartic. Asi o 200 m dále je Hraběnčina vyhlídka, které se dříve říkalo Hraběcí kámen. Z jejího ostrohu je asi nejhezčí pohled na střed Sloupu se zámkem a kostelem sv. Kateřiny, v pozadí je vidět Nový Bor a obzor uzavírají zalesněné hřebeny České skályKluček s výrazným kuželem Klíče. Další dvě vyhlídky, HradníMaxmiliánova, nabízejí méně rozsáhlý výhled na Sloup a jeho okolí.
Jezevčí díra. Před koncem Dolní hraběcí stezky vybíhá z náhorní plošiny směrem k severovýchodu výrazný skalnatý hřbet s Liščí dírou, po jehož temeni je vyznačena odbočka k dalším vyhlídkám. Za hřbetem leží hluboký zalesněný Konvalinkový důl, vroubený po obou stranách zajímavými skalami, mezi nimiž je na první pohled nápadná mohutná Švédská stěna. Konvalinkovým dolem také prochází spojovací stezka z temene náhorní plošiny pod Slavíčkem dolů na úpatí skal a dále do Sloupu. Po okraji skalnatého srázu nad Švédskou stěnou pokračuje dále k východu Horní Hraběcí stezka, z níž se občas mezi stromy otevírají zajímavé pohledy na protější hřbet Liščí díry a do údolí ke Sloupu. V jednom místě nad Švédskou stěnou je upravená Vyhlídka poštolek s vytesaným sedátkem a v její těsné blízkosti je asi 3 metry hluboká jeskyňka Jezevčí díra. Do skály vedle ní je vytesaná jednoduchá deska s rytinou lišky, jménem O. Hegenbarta, křížkem a datem 9.5.1889. O kousek dál Hraběcí stezka odbočuje od skalnatého okraje a lesním průsekem pokračuje k rozcestí u stoleté jedle na úpatí vrcholového kuželu Slavíčku.

Asi 200 m východně od Konvalinkového dolu vybíhá z pískovcového podloží Slavíčku k severu nevelký zalesněný výběžek, jehož skalnatý severozápadní svah narušují dvě výrazné a strmé rokle. Jižněji ležící Velká soutěska je z obou stran sevřená svislými skalními stěnami, kterým horolezci říkají VelkéMalé Apollo. V její dolní části je také poměrně velký převis, příležitostně využívaný k táboření. V blízkém okolí najdeme ještě několik horolezeckých věží, mezi nimiž je velmi oblíbená dvouvrcholová Socha svobody. Severnější Malá soutěska odděluje poslední skalnatý ostroh, nazývaný mezi horolezci Padavka. Na jeho severní straně vznikl zajímavý převis s jeskyňkou, která se zužuje do krátké chodby, ústící ven skalním oknem.

Skály ve Velké soutěsce. Jeskyňka se skalním oknem.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2016.