Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Samuelova jeskyně

Skalní masiv se Samuelovou jeskyní a vyhlídkou na vrcholu.

Samuelova jeskyně je skromné obydlí poustevníka, uměle vyhloubené v pískovcovém skalním masivu, vyčnívajícím z nevelkého návrší nad jižním okrajem Sloupu. Skála s jeskyní se původně nazývala Špičatý kámen (Spitziger Stein) a nejsnáze je přístupná boční strží ze Sloupu nebo z rozcestí jižně od vyhlídky Na Stráži. Z dolní části strže odbočuje k jeskyni serpentinová stezka, nově upravená v létě roku 2003.

Jeskyni vyhloubil na počátku 18. století sloupský rodák Samuel Görner, pocházející ze starého sklářského rodu Görnerů, v němž mělo řemeslo optiků tradici už od roku 1678. Samuel byl sice vyučen okrasným zahradníkem, ale zabýval se i broušením skleněných čoček. V jeskyni žil od roku 1718 až do 27. dubna 1735, kdy se přestěhoval do sloupské skalní poustevny. Tam se věnoval hlavně zahradničení a přitom pokračoval i ve výrobě brýlí a dalekohledů. V roce 1742 utekl do Prahy, údajně ze strachu před Prusy, kteří by ho patrně odvedli do vojska, a když se vrátil, živil se nějaký čas výrobou zapalovacích zrcadel. V roce 1756 vykonal pouť do Říma a po návratu kolem roku 1760 žil opět jako poustevník na Skalickém vrchu. Nakonec se usadil v opuštěné chýši na Svaté Hoře u Příbrami, kde byl jedné noci zavražděn a okraden o peníze, které si u něj uschovali poutníci. Jeho socha s dalekohledem namířeným k obzoru je dodnes symbolem skalní poustevny na jižním okraji Sloupu.

Přístup do jeskyně.

Do jeskyně se vstupuje těsnou skalní štěrbinou s několika schůdky, za níž je asi 2 x 2 metry velká předsíňka, sloužící původně i jako kuchyně. Z předsíňky vedou široké dveře do 6,5 m dlouhé a asi 2,5 m široké obytné místnosti, která protíná napříč celou skálu. V jejích protilehlých stěnách jsou vyražena dvě okna a na hlavní stěně je dnes již jen zčásti čitelný německý nápis z roku 1897, popisující Görnerův život. V roce 2002 byly v jeskyni umístěny dvě nové tabulky s českou i německou verzí původního textu.

Na západní straně skalního masivu s jeskyní je vyvinuté malé skalní okno a těsně pod vrcholem skály je upravená vyhlídka, přístupná z východní strany skály po vytesaných schodech se zábradlím. Rozhled do okolí je dnes ale omezen vzrostlými stromy. Dílčí výhledy na Sloup jsou možné i z vrcholků skalnatého ostrohu severně od skály s jeskyní.
V okolí Samuelovy jeskyně je také několik skal, příležitostně využívaných horolezci. U vyhlídky asi 150 m severovýchodně od jeskyně je skalní útvar Vana, přímo naproti jeskyni je nízká převislá Samuelova věž a na malém ostrohu, vzdáleném asi 300 m k jihovýchodu stojí skalní věž, nazývaná Samotář.
Jižním směrem vede od jeskyně vzhůru strmá neupravená cestička, která se napojuje na starou vyhlídkovou Hraběcí stezku, vinoucí se po svahu Slavíčku nad Sloupskými skalami.

Asi 400 m severovýchodně od Samuelovy jeskyně je ve skalce na severní straně nevelkého návrší malá uměle upravovaná jeskyňka s okénkem, nazývaná Brejlařská. Podle místní tradice právě v ní Samuel Görner brousil skleněné čočky.

Vnitřek poustevníkovy jeskyně. Schodiště na vrcholovou vyhlídku.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.