Bouřný - Bedřichov - Kaufmannův buk

Pohled na Bouřný od Nové Huti v roce 2006.
Pohled na Bouřný od Nové Huti v roce 2006.

Bouřný je široký znělcový kopec (703 m), ležící asi 1 km východně od Nové Huti, jehož plochý vrchol je porostlý bučinami a smíšeným lesem. Na starších mapách je uváděn jako Bedřichovský vrch (Friedrichsberg), protože na jeho jižním úpatí měla podle pověstí stát osada Bedřichov (Friedrichsdorf), zaniklá za švédských či husitských válek nebo při morové epidemii. Existence osady ale není historicky doložena a je pravděpodobné, že zde stála jen sklárna, kterých bylo kdysi v okolních lesích rozeseto více. Na místě, označovaném dnes pomístním jménem Staré Mlýny, byly nalezeny kameny ze stavení, mlýnský náhon s částí mlýnského kola, zlomky skleněné taveniny, sklářských pánví a železného nářadí. Podle nalezených zlomků keramiky z 13. století je to jedna z nejstarších doložených skláren v Čechách.
Na vrcholu kopce měl podle pověstí stát hrad Friedrichsburg, o němž však také neexistují historické zprávy a ani povrchový archeologický průzkum tu žádné osídlení neprokázal.
Bučina na západní straně kopce byla 24. května 2010 z velké části zničena větrnou smrští a díky tomu je dnes z okraje vrcholu pěkný výhled na Novou Huť a okolní kopce od Jedlové přes Studenec až k Velkému Buku.

Buk na rozcestí v sedle mezi Bouřným a Kobylou.
Buk na rozcestí v sedle mezi Bouřným a Kobylou.

Po západním a jižním úpatí kopce vede silnička z Nové Huti do Horní Světlé, která částečně sleduje trasu bývalé Pražské cesty, vedoucí od Jiřetína pod Jedlovou přes Tolštejn a Novou Huť do sedla mezi Bouřným a Kobylou, kde odbočovala na jihozápad k Milštejnu. Na rozcestí v sedle byl kdysi umístěn Leinertův obrázek, připomínající, že se tu prý lesníkovi Leinertovi zjevil bílý jelen s křížem. Obrázek zmizel někdy na počátku 20. století a obnovy se dočkal až 10. května 2008, kdy byl v nejvyšším místě silničky asi 40 m od rozcestí osazen nový dřevěný obrázek od Andrease Preschera z Grossschönau. Přímo na rozcestí stojí vzrostlý buk, pojmenovaný v 80. letech 20. století po kupci Josefu Kaufmannovi z Horní Světlé, který byl 11. září 1928 nedaleko odtud zákeřně zastřelen. Na jeho kmeni byl upevněn malý obrázek, obnovený naposledy v létě roku 2003 a o 5 let později odstraněný. Skutečný Kaufmannův buk stál ale před 2. světovou válkou přímo u místa neštěstí, které je od sedla vzdálené asi 250 m po silničce směrem k Nové Huti. Obrázek z té doby ale po roce 1945 zanikl a buk byl později poražen. Teprve na podzim roku 2006 se připomínka Josefa Kaufmanna díky iniciativě německých rodáků vrátila zpátky na místo neštěstí. Nová pamětní deska, zhotovená Andreasem Prescherem z Grossschönau, byla 24. září 2006 slavnostně odhalena na buku u lesní silničky, stojícím nejblíže k místu vraždy.

Leinertův obrázek v sedle mezi Bouřným a Kobylou.
Leinertův obrázek v sedle mezi Bouřným a Kobylou.
Kaufmannův buk u silnice pod Bouřným.
Kaufmannův buk u silnice pod Bouřným.

Na svahu asi 500 m jihozápadně od sedla s Kobylou vystupují na povrch křídové pískovce, v nichž je poměrně velký opuštěný pískovcový lom. Dříve se v něm lámal stavební kámen a při těžbě se hojně nacházely zajímavé zkameněliny a otisky rostlin. Jižně od lomu jsou na zalesněném srázu nevelké skalní stěny a věže, mezi nimiž je pěkný nedokonale vyvinutý viklan. Nad boční strží zde vystupuje přes metr vysoký pískovcový blok ve tvaru kamenného stolu, na němž spočívá asi 2 m vysoký a 4 m široký zploštělý zaoblený balvan ve tvaru kovadliny.

Nedokonalý viklan na svahu pod Bouřným.
Nedokonalý viklan na svahu pod Bouřným.
Skalka s reliéfem žebračky.
Skalka s reliéfem žebračky.

U silnice na jihozápadním svahu kopce je v korytě malého potůčku upravená studánka a asi 300 m od ní dále k jihovýchodu je pod silnicí nevýrazné mělké údolíčko, v jehož dolní části je nevelká pískovcová skalka s reliéfem Žebračky. Reliéf tu zřejmě v roce 1883 vytesal některý z kameníků, pracujících v blízkém pískovcovém lomu. Podle místní tradice zde v roce 1812 zemřelo hladem žebrající děvče.
Těsně pod silnicí na jižní straně kopce se dochovaly základy starých kasáren z roku 1938, postavených pro vojáky, kteří měli bránit linii pohraničního opevnění, probíhající po severním svahu Bouřného.

Bučina na vrcholu kopce po větrné smršti 24. května 2010.
Bučina na vrcholu kopce po větrné smršti 24. května 2010.

Další informace