Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Města a obce

Velký Valtinov

Velký Valtinov leží v širokém údolí Panenského potoka pod Tlustcem, asi 3 km jihozápadně od Jablonného v Podještědí a 3 km severovýchodně od Brniště. Jeho součástí jsou také osady Františkov, Tlustce, Tlustecká a Růžové, s nimiž měl k 1. lednu 2017 celkem 191 obyvatel.

Historie

Hostinec u železniční zastávky na jižním konci vsi. O původu obce nemáme žádné zprávy. Je možné, že vznikla v době založení Jablonného v Podještědí kolem poloviny 13. století nebo až při osidlování jablonského panství ve 14. století. Od počátku se jmenovala Valtinov a po rozdělení na 2 části se začal rozlišovat Velký a Malý Valtinov. V písemných pramenech je vesnice poprvé doložena roku 1395.
V 80. letech 14. století koupili kraj jižně od Jablonného Berkové z Dubé, kteří zde zavedli manský systém. Postupně tu vzniklo několik malých vsí a dvorů s tvrzemi, které časem obsadili příslušníci rytířského rodu Blektů z Útěchovic. Nejstarší z těchto vesnic byly pravděpodobně Tlustce, připomínané již roku 1371, a Valtinov s tvrzí, poprvé zmiňovanou roku 1399, kdy na ní sídlil zeman Jan Blekta z Útěchovic. Ten již o 3 roky později valtinovské panství vykoupil z manské závislosti a stal se jeho majitelem. Další tvrz vznikla v Tlustecké pravděpodobně po roce 1550. Při dělení majetku Blektů roku 1575 bylo valtinovské zboží rozděleno na dvě části, které tvořil Velký Valtinov s původní tvrzí, označovaný dnes také jako Dolní Valtinov, a Malý či Horní Valtinov, v němž byl roku 1578 postaven nový zámeček. V jeho sousedství později vznikla osada Františkov, která ale měla jen několik domků. V roce 1576 je také poprvé zmiňovaná osada Růžové, ležící mezi rybníky jihovýchodně od obce.

Barokní zámeček Malý Valtinov. V roce 1580 byl u tvrze ve Velkém Valtinově postaven pivovar a kolem roku 1600 přestavěl Janův pravnuk Jiří Jetřich Blekta z Útěchovic tvrz na renesanční zámeček. O 2 roky později ale museli zadlužení Blektové Velký Valtinov se zámečkem prodat a ponechali si jen Malý Valtinov. Ten od nich roku 1615 koupil Jan mladší Odkolek z Újezdce, který byl ale po porážce českých stavů na Bílé hoře odsouzen ke ztrátě majetku. Koncem května 1626 byl sice osvobozen, ale protože jeho panství už bylo roku 1624 prodáno Jindřichovi Volfovi z Dubé, došlo k dohodě o vyrovnání a Malý Valtinov zůstal součástí Volfova jablonského panství.
Velký Valtinov koupil roku 1608 Kryštof z Donína, který tehdy vlastnil sousední panství LemberkGrabštejn. Také jeho nástupci Konrádovi z Donína byl ale majetek v roce 1623 za účast v protihabsburském odboji zkonfiskován a poté jej koupil Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění 25. února 1634 získal Velký Valtinov se zámečkem rytíř Gerhardt z Wachtentungu, jehož potomci panství prodali roku 1667 Pachtům z Rájova. Ti k němu v roce 1718 přikoupili od hraběte Františka Antonína z Nostic-Rienecku ještě Jablonné s Malým Valtinovem, čímž se obě části vsi opět spojily do jednoho panství.

Jan Jáchym Pachta nechal roku 1728 přestavět zámeček ve Velkém Valtinově do barokní podoby a o rok později dal ve vsi postavit kostel sv. Jana Nepomuckého. Samostatná fara tu ale zřízena nebyla a valtinovský kostel byl jen filiálním kostelem farního chrámu v Jablonném. V letech 1781-1782 tu byla postavena dřevěná škola, kterou v roce 1876 nahradila nová školní budova se dvěma třídami. Zdejší obyvatelé se živili zemědělstvím, které se kvůli nepříznivým podmínkám orientovalo hlavně na chov dobytka, a od 17. století se tu rozšířila podomácku provozovaná výroba příze a plátna. Nějaký čas tu pracovalo také bělidlo. S rozvojem tovární textilní výroby ve 2. polovině 19. století ale domácká výroba postupně zanikala a mnoho tkalců pak muselo docházet za prací do továren v Jablonném nebo Mimoni.

Roubený domek v osadě Růžové. V roce 1867 museli Pachtové z Rájova svůj majetek kvůli nevypořádanému dědictví prodat a od té doby se ve vlastnictví valtinovských statků střídali různí bohatí továrníci. K významnějším z nich patřil od roku 1878 svobodný pán Gustav ze Schlesingeru, který vedle Velkého a Malého Valtinova koupil také část statku Lada. Velkostatek Malý Valtinov byl v letech 1881-1893 rozparcelován a zámeček získal bývalý ředitel lesnické školy v Bělé pod Bezdězem Josef Vazač, který jej roku 1898 prodal velkoprůmyslníkovi Gustavu Grassovi z Horního Podluží. Ten zámeček přestavěl na výstavný hospodářský dvůr.
V té době měla obec 129 domů s 598 obyvateli a také mlýn, vrchnostenský dvůr, pilu a pivovar, který provozovali různí nájemci až do roku 1924, kdy jej odkoupil litoměřický pivovar a roku 1929 v něm výrobu piva zastavil. O 3 roky později vznikla v jeho areálu tavírna sýrů firmy Paul & Söhne, jejíž součástí se později stal i sousední zámeček. Nějaký čas ve vsi fugovala také stoupa na výrobu kostní moučky.

Až do 2. světové války byla součástí Velkého Valtinova také osada Zámecká s Novým Falkenburkem, připojená roku 1942 k Jablonnému v Podještědí. Po skončení války v roce 1945 byli němečtí obyvatelé nuceně vystěhováni a obec se vylidnila. Dvůr v Malém Valtinově byl i s pozemky zkonfiskován a předán rodině Noskových, které byl ale po komunistickém převratu v roce 1948 znárodněn. Ve vsi byly zlikvidovány všechny živnosti a v provozu zůstala jen tavírna sýrů, začleněná později do národního podniku Severočeské mlékárny. V roce 1950 bylo ve vsi založeno jednotné zemědělské družstvo, které se o 10 let později sloučilo s JZD v sousední Postřelné a roku 1964 bylo převzato státním statkem Jablonné. Stálých obyvatel v obci postupně ubývalo a v polovině 60. let tu byla zrušena škola. K 1. lednu 1981 byl Velký Valtinov spolu s dalšími vesnicemi v okolí připojen k Jablonnému v Podještědí, ale po změně politických poměrů se 1. ledna 1991 opět osamostatnil.
Tavírna sýrů byla v 90. letech uzavřena a zámeček v jejím areálu po požáru v roce 1983 zcela zchátral. Dvůr v Malém Valtinově byl v 90. letech vrácen původním majitelům, od nichž jej získali Chmelové ze Chmelného, kteří celý areál po roce 2005 zrekonstruovali.

Památky a zajímavosti

Kostel sv. Jana Nepomuckého. V jihozápadní části obce stojí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, postavený Janem Jáchymem Pachtou z Rájova kolem roku 1729. Nevelká obdélná stavba má na jižní straně průčelí se vstupním portálem, zdobeným pískovcovým znakem Pachtů z Rájova. Vnitřek je rozčleněn na předsíň, čtvercovou loď a obdélný presbytář se dvěma bočními kaplemi, nad nimiž jsou vestavěné empory. Nad vstupním prostorem je kamenná kruchta, na níž kdysi bývaly varhany. Na klenbách jsou malby andělů a Oslavení sv. Jana Nepomuckého, připisované dříve nesprávně pražskému malíři Janu Kryštofu Liškovi, a zajímavá je také iluzivní malba hlavního oltáře. Na bočních oltářích z doby kolem roku 1735 byl obraz Zavraždění sv. Václava a vynikající barokní italská malba sv. Šebestiána ze 17. století. V nikách na pilířích uvnitř lodi jsou sochy sv. Prokopa, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Zikmunda.

Na vnější zdi vedle vstupu do kostela je umístěná deska, připomínající rakouské a pruské vojáky, raněné v bitvě u Hochkirchu 14. října 1758, kteří zemřeli v lazaretu, zřízenem ve valtinovském zámečku, a byli pohřbeni ve společném hrobě na východní straně kostela. Pamětní desku jim věnoval Eduard Lehmann z Chřibské v roce 1900.
Na bývalém hřbitově u kostela stojí pískovcové sochy sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie a sv. Vojtěcha a v západním rohu stojí k silnici obrácený kamenný pomník obětem 1. a 2. světové války. Na protější straně křižovatky je barokní sousoší Kalvárie z počátku 18. století, které tvoří centrální dřevěný kříž s plechovou siluetou ukřižovaného Krista, po jehož stranách jsou pískovcové sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty.

Ruina zámečku v areálu bývalé tavírny sýrů. Asi 200 m jižně od kostela stojí v areálu bývalé tavírny sýrů původně renesanční zámek, postavený kolem roku 1600 na místě starší tvrze, doložené už v roce 1399. Do barokní podoby jej roku 1728 přestavěl Jan Jáchym Pachta z Rájova. Prostá dvoupatrová budova se schodišťovou věží měla ozdobný kamenný vstupní portál. Po roce 1940 se zámek stal součástí tavírny sýrů, ale roku 1983 vyhořel, a protože nebyl opraven, rychle zchátral a dnes je z něj už jen zřícenina. U zámku jsou ještě hospodářské budovy s bývalým pivovarem a pozůstatky malého zámeckého parku. Asi 250 m jižně od zámku stojí poblíž silnice do Brniště zřícenina tvrze Tlustce.
Na levé straně silnice do Postřelné stojí u mostu přes Panenský potok barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z konce 17. století, na jejímž soklu je reliéfní znak Pachtů z Rájova, a další barokní socha sv. Anny z poloviny 18. století je asi 150 m západně od železniční zastávky při cestě do Růžového.

Zhruba uprostřed obce je památkově chráněná hasičská zbrojnice s vysokou osmibokou věžičkou, postavená údajně roku 1843, a na severním konci vsi u silnice do Jablonného v Podještědí stojí pěkně opravený barokní zámeček Malý Valtinov s hospodářským dvorem, jehož současná podoba vznikla při přestavbě na počátku 20. století. Asi 200 m severně od dvora roste u silnice mohutný dub letní, prohlášený v roce 1994 za památný. Asi 28 m vysoký strom má obvod kmene 560 cm a jeho stáří se odhaduje na 210 let.

Zajímavosti v okolí

Velký Valtinov leží v údolí Panenského potoka jihozápadně od Jablonného v Podještědí, které je jedním z nejstarších měst na severu Čech. V jeho centru je dominikánský klášter s chrámem sv. Vavřince a sv. Zdislavy, na věži bývalého farního kostela je upravená vyhlídka a na jihozápadním okraji města stojí nepřístupný zámek Nový Falkenburk. Na jižní straně na město navazuje Česká Ves a na severovýchodě mezi Markvarticemi a Lvovou je táhlé návrší se zámkem Lemberk, v jehož okolí je několik zajímavých památek a zákoutí, díky nimž bylo Lembersko vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. Krajině jižně od Velkého Valtinova dominuje hora Tlustec, z níž je pěkný výhled do okolí. Na jejím severním a západním úpatí leží osady Postřelná, TlustceTlustecká, zatímco na jihovýchodě se hora svažuje ke Stráži pod Ralskem, jejíž okolí bylo v minulosti postižené těžbou uranové rudy. K jihozápadu vede z Velkého Valtinova silnice do Brniště a v polích severozápadně od obce je osada Růžové s několika rybníky, za nimiž se mezi Selským a Kovářským vrchem rozprostírá široký pás lesů, sahající až ke Kunraticím u Cvikova.

Přehledná mapka okolí Velkého Valtinova.

Další informace

Jelení vrch Třídomí Kunratické rybníky Klobouk Kunratice u Cvikova Kunratice u Cvikova Skála smrti Skála smrti Kovářský vrch Kovářský vrch Brnišťský vrch Brnišťský vrch Kamenáč Kamenáč Skřivánek Skřivánek Dubina Panenský kámen Panenský kámen Jezevčí vrch Jezevčí vrch Heřmanice v Podještědí Heřmanice v Podještědí Kunratické Domky Vršek Lada v Podještědí Ruský hřbitov U Mlýna Kněžičky Kněžice Židovice Lvová Zpěvná vrch nad Lvovou vrch u Kunové Kunová Dvorní rybník zámek Lemberk Lemberk Pivovarský rybník alej pod Lemberkem alej pod Lemberkem alej ke kapličce Zdislavina studánka Zdislavina kaple Zdislavina kaple Markvart Jablonné v Podještědí Markvartice Zámecký rybník Nový Falkenburk Nový Falkenburk Zámecká Valcha Selský vrch Selský vrch Ve Strži Valtinovské rybníky Smolný rybník Horka Hrubý rybník Růžové Tlustecká Tlustce Tlustec Tlustec Postřelná Velký Valtinov Františkov památný strom Česká Ves Valdov Pole Hölzelův les Bouřlivý vrch Bouřlivý vrch Bouřlivý rybník Kubínský kopec Kubínský kopec Vřesový vršek Vřesový vršek Dubnice Wartenberk Wartenberk kaple Stráž pod Ralskem odkaliště Ptačí vrch Ptačí vrch Sedliště strom Černý vrch Černý vrch Nový Luhov Luhov Holička Holička Hlemýždí Jáchymov Velký Grunov Brniště Kaple Kaple

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2018.