Tlustec

Pohled na Tlustec od severozápadu.

Tlustec (591 m) je výrazná pravidelně utvářená čedičová kupa asi 4,5 km jižně od Jablonného v Podještědí a 2 km východně od Brniště. Kopec je významnou krajinnou dominantou, vystupující asi 300 m nad mírně zvlněnou okolní krajinou. V minulosti byl téměř zcela porostlý souvislými lesy, ale v poslední čtvrtině 20. století byla jejich významná část zničena těžbou kamene. Ještě dnes však najdeme dobře zachované a biologicky cenné lesní porosty na severní a východní straně kopce. V dolní části svahů převažují smrčiny s výrazným zastoupením buku nebo břízy a dubu letního. Ve vyšších polohách jsou zejména bučiny s příměsí dalších listnatých stromů. Ve zbytcích lesa na západním svahu je významně zastoupena lípa širolistá a méně častá je lípa srdčitá, rostoucí hlavně severovýchodně od vrcholu. V suťových lesích na jihu a východě je hojný jasan, který se nově rozšířil i na zbytku uměle odlesněné vrcholové plošiny. V menší míře se v bučinách vyskytuje také jilm horský, javor mléč a javor klen.
V podrostu zdejších bučin můžeme najít bažanku vytrvalou, samorostlík klasnatý, kyčelnici devítilistou a cibulkonosnou, dále tu roste například mařinka vonná, ječmenka evropská, věsenka nachová, rozrazil horský, kokořík přeslenitý a mnohokvětý. Z dalších zajímavých druhů se na Tlustci vyskytuje sasanka pryskyřníková, dymnivka bobovitá, árón plamatý, zvonek broskvolistý, konvalinka vonná, svízel Schultesův, břečťan popínavý, lilie zlatohlavá, hlístník hnízdák, vemeník dvoulistý a vraní oko čtyřlisté.
Na západním svahu kopce byly dříve čedičové skály a sutě, poskytující vhodné podmínky teplomilným rostlinám. Rostl tu například skalník celokrajný, jeřáb český nebo vzácná kapradinka skalní. Při rozšiřování lomu byly ale tyto zajímavé biotopy zničeny. Stejný osud postihl i kousek pod vrcholem stojící Havraní skálu, na níž byla upravená Cvikovská vyhlídka s rozhledem do krajiny Českolipska a na Lužické hory. Dnes se pěkný výhled k západu nabízí z odlesněného vrcholu kopce, který je ale v zakázaném pásmu čedičového lomu.

Suťový les na severovýchodním svahu kopce.

Zbytek listnatého lesa na okraji temene kopce.

Čedičový lom pod vrcholem kopce.

Čedič se na Tlustci lámal už dávno, ale většinou jen v malém rozsahu. Pouze na severovýchodní straně kopce vznikl větší lom, který je asi od poloviny 20. století opuštěný. Novodobá těžba ale svým rozsahem ohrozila samotnou existenci kopce. Geologický průzkum v roce 1963 prokázal na Tlustci dobyvatelné zásoby čediče a na jeho základě bylo později rozhodnuto o otevření nového lomu. V roce 1982 se začalo s výstavbou zařízení a roku 1984 byl lom na západním svahu kopce otevřen. Těžba zpočátku probíhala v nižších polohách, ale později se přesunula až k samotnému vrcholu. Tehdejší plány počítaly s odtěžením celého vrcholu kopce, čímž by se jeho výška snížila asi o 170 metrů.
Lom zpočátku využívaly podniky železničního stavitelství a po roce 1992 jej zprivatizovala soukromá společnost Beron. Vzrůstající těžba ale stále víc znepříjemňovala život obyvatelům okolních vesnic, a proto se proti ní postavilo několik občanských iniciativ i město Jablonné v Podještědí. Koncem 90. let byl plán těžby upraven tak, aby vrchol kopce zůstal zachován, ale v červnu 1998 firma Beron zkrachovala a těžba na nějaký čas utichla. V roce 2001 lom koupila firma Go Point, které Báňský úřad v srpnu 2003 povolil obnovení těžby, i když to bylo v rozporu se zákonem. Správní soud v Praze toto rozhodnutí na podzim 2004 zrušil, a protože firma ve stanoveném termínu nedoplnila požadované podklady, bylo řízení o povolení těžby zastaveno. Poté byla většina technologických zařízení v lomu rozebrána, ale nezabezpečený prostor lomu zůstal uzavřen. Budoucnost Tlustce je tak stále nejistá, protože pokusy o obnovení těžby pokračují.

Výhled z vrcholu kopce k severozápadu.

Další informace

• Výhled z Tlustce k západu.