Na Potokách

Rekreační středisko na křižovatce před úpravou na domov seniorů.
Rekreační středisko na křižovatce před úpravou na domov seniorů.

Bývalá osada Na Potokách, nazývaná dříve "Bachhäuser" (= Potoční domky), leží v údolí Chřibské Kamenice asi 3 km západně od Chřibské při silnici do Jetřichovic. Kdysi patřila ke Studenému a někdy kolem roku 1770 se stala součástí Dolní Chřibské. Původně tu byla jen 1 usedlost a od roku 1784 zde stála panská pila, která 4. prosince 1904 vyhořela a později už nebyla obnovena. V roce 1930 už měla osada 8 domů, v nichž žilo 34 obyvatel. Nejvýznamnější stavbou byla tkalcovna lněného a bavlněného zboží Floriana Hübela, jejíž hlavní budova měla být postavena už v roce 1886, ale nakonec byla dokončena až roku 1894.
Tkalcovna byla v provozu do roku 1915. V létě 1929 v ní sice byla obnovena výroba sametového zboží, ale ta se udržela jen do podzimu. K továrně patřil také hostinec "Kreibitztal" (= Chřibské údolí), stojící u odbočky silnice, vedoucí přes Studený do České Kamenice, který byl ale v roce 1928 uzavřen. V roce 1942 koupil prázdnou tkalcovnu Josef Horn, majitel mlýna na koření v Dolní Chřibské.
Po 2. světové válce se budovy bývalé tkalcovny využívaly jako depozitář pražského Národního muzea, ale po roce 1980 zůstaly prázdné, v květnu 1996 vyhořely a jejich ruiny byly v letech 2000-2001 zbořeny. Hostinec na křižovatce byl zbořen už po roce 1945 a na jeho místě bylo vystavěno rekreační středisko Československých drah, v němž byl roku 2012 zřízen domov pro seniory. Kromě něj dnes v údolí stojí ještě 3 chalupy.

Unikátní technickou památkou je asi 750 metrů dlouhý náhon z roku 1888, kterým se do Hübelovy továrny přiváděla voda. Začínal u silničního mostu za posledními domky Dolní Chřibské, odkud vede po levé straně údolí dodnes patrný přívodní kanál. Asi po 250 metrech náhon prochází 35 m dlouhým tunelem, vytesaným v pískovcovém skalním výběžku. Do skalní stěny u jeho zčásti zasypaného horního ústí je vytesaný velký kříž, připomínající dřevorubce, který se zde roku 1841 nešťastně zřítil ze skály. Za tunelem pokračuje již lépe dochované a zčásti obezděné koryto náhonu na pozoruhodný 25 m dlouhý a asi 2 m široký kamenný akvadukt, překonávající dvěma oblouky starou lesní cestu a tok Chřibské Kamenice. O kus dál náhon opět mizí v tunelu a 140 m dlouhou klenutou podzemní štolou pokračuje až na okraj areálu zbořené továrny, kde končí. Nad tunelem vede stará lesní cesta, z níž je vidět dovnitř několika prosvětlovacími otvory.

Osadou procházející silnice z Chřibské do Rynartic byla postavena v letech 1825-1833 a v roce 1868 na ni navázala odbočka přes Studený do České Kamenice. Již dávno předtím tudy ale vedla stará kostelní stezka, po které chodili až do roku 1788 lidé z Rynartic do farního kostela v Chřibské. V okolí této cesty vzniklo několik drobných památek. Přímo u křižovatky naproti domovu seniorů je v nízké skále malý výklenek, v němž býval obrázek sv. Josefa. Vlevo od něj jsou vytesané iniciály JH s letopočtem 1862, ale výklenek zachycuje už stará lesnická mapa z roku 1794.
Asi 500 m odtud u silnice do Chřibské stojí na nízkém pískovcovém podstavci krásný kovaný kříž Rosiny Pohlové z roku 1821, zdobený na plechu malovanými siluetami ukřižovaného Ježíše Krista, Panny Marie, Máří Magdaleny a sv. Jana Evangelisty. Po 2. světové válce kříž zchátral, ale v roce 2002 byl Janem Pokorným z Děčína zrenovován.
U silnice do Rynartic je asi 400 m od křižovatky skála „Bachstein“ (= Potoční kámen), do níž byl kolem roku 1757 vytesaný výklenek s obrazem Vzkříšení Krista, kterému se snad podle tří koulí na stříšce výklenku říkalo „Kugelkapelle“. Po roce 1945 zůstal výklenek prázdný a teprve 9. dubna 2009 do něj byl vsazen nový obraz od Miroslava Hejného z Varnsdorfu. O 700 m dál v místě, kde se Chřibská Kamenice stáčí do Pavlínina údolí, je po levé straně silnice skalní výklenek Weidlichovy kaple, který tu roku 1697 vytesal řezač skla Georg Ferdinand Weidlich. Byl v něm obraz Nejsvětější Trojice, který ale po 2. světové válce zanikl a výklenek pak zůstal dlouho prázdný. Roku 1995 do něj byla vsazena kopie původního obrazu, kterou po třech letech někdo ukradl, ale roku 2003 nechaly Lesy ČR výklenek zrenovovat a Jan Pokorný do něj namaloval nový obrázek.

Další informace