Kunratické skály

Pískovcové skály na západním okraji údolí Svitavky.

Kunratické skály leží mezi silnicemi, vedoucími z Kunratic u Cvikova a z Drnovce do Mařeniček. Kdysi se toto nevelké skalnaté území nazývalo podle dávno zaniklého mlýnského náhonu "Mühlflorssteine" a v období rozvoje turistiky na počátku 20. století se zdejším skalám začalo honosně říkat "Kunratické Švýcarsko". Tento název ale zahrnoval podstatně širší okolí Kunratic i s Dutým kamenem a Skálou smrti.
O zvýšení atraktivity okolí Kunratic se tehdy starala místní sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy a zejména dva její aktivní členové: předseda spolku a řídící učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann. Oba společně vytesali do pískovcových skal v okolí Kunratic reliéfy s romantickými motivy, které pak pan řídící Beckert využíval k vlastivědným výletům svých žáků. V roce 1910 tak vytvořili reliéf na Skále smrti a roku 1913 upravili výletní místo na Dutém kameni. Kromě toho se starali o údržbu a značení turistických cest, stavbu laviček a další zvelebování svého okolí. Nejzajímavější vyhlídky a romantické skalní partie Kunratických skal propojili členové Horského spolku 5. listopadu 1933 vycházkovým okruhem, pojmenovaným po Karlu Bundesmannovi, který začátkem srpna toho roku zemřel. Po 2. světové válce ale Kunratické skály upadly téměř v zapomění a teprve na podzim roku 2005 byla mezi Kunraticemi a Drnovcem vyznačena krátká místní stezka, zpřístupňující některé zdejší zajímavosti.

Lesní zákoutí se skalní kapličkou.

Stará cesta, vedoucí z horní části Kunratic do Drnovce, prochází mělkým zalesněným údolím, v jehož závěru je mezi skalami malebné zákoutí s kapličkou, kterou tu v roce 1834 nechal do pískovcové skály vytesat kunratický sedlák a bělič Franz Hülle. Uvnitř kaple byla původně dřevěná soška Bolestné Panny Marie a později tam byl umístěn neobvyklý obraz Madony s motivem ztroskotané lodi v pozadí, věnovaný Josefem Bundesmannem z vděčnosti za záchranu v bouři, do níž se dostal při jedné ze svých obchodních cest do Ameriky. Ke stoletému výročí kapli zrenovovali členové Horského spolku Karl Beckert a Konrad Henke. Průčelí kaple bylo přitom vyzdobeno postranními sloupy a do sousední skály byla vytesána lavička. Renovovaná kaple byla slavnostně vysvěcena 15. srpna 1934. Další renovace se kaplička dočkala v roce 2006, kdy ji na náklady obce Kunratice opravil Kamil Ešner z Nového Boru.

Jižně od kapličky je ploché zalesněné návrší (377 m), které se podle vlastníků zdejších pozemků nazývalo "Oysheide" a později "Ackermannheide". Někdy kolem roku 1800 na něm bývala údajně vojenská jezdecká škola a na přelomu 19. a 20. století tu byly zřízeny dvě vyhlídky. První z nich - Císařská jubilejní výšina - byla upravená na počest 50. výročí panování císaře Františka Josefa v roce 1898, druhé vyhlídce se říkalo Ackermannova výšina. Dnes jsou ale obě vyhlídky zarostlé lesem a přes stromy je z nich vidět jen na okraj Drnovce, zalesněný hřbet Dutého kamene, Zelený vrch a Ortel. Po jižní straně návrší vedla stará liberecká cesta, která těsně před Drnovcem procházela dosud patrným úzkým skalním úvozem. Později vystavěná silnice úvoz obešla ostrou serpentinou a po roce 1973 byla i tato trasa opuštěna a nahradila ji nová silnice, protínající hlubokým zářezem hřbet Dutého kamene.

Karlův odpočinek.

Vyhlídka nad Kunraticemi.

Obnovená lavice Karlova odpočinku.

Asi 200 m severovýchodně od skalní kaple je v lese nevelká skalnatá dolina, na jejímž konci je uměle přitesaná převislá skála s lavicí, nazývaná Karlův odpočinek. V eliptickém medailonu na lavici je uvedeno, že ji upravili členové kunratické sekce Horského spolku z vděčnosti svému předsedovi Karlu Beckertovi. Koncem září 2014 lavici z jasanového dřeva na náklady obce zrenovoval Patrik Mataj. Nedaleko odtud je na jedné z okrajových skal nad údolím Svitavky upravená vyhlídka, přístupná po několika vytesaných schodech. Z malé plošiny chráněné zábradlím je dnes ale jen velmi omezený výhled směrem k Jezevčímu vrchu.
V severněji ležícím údolí, kterým vede lesní stezka z Kunratic k silnici pod Zeleným vrchem, je v nízké skále na svahu asi 8 m hluboká uměle upravená jeskyňka Waltro, pojmenovaná podle ilegální skupiny Waltera Hofmanna, působící ve zdejší krajině za 2. světové války. Nad jeskyňkou je poměrně plochý zalesněný hřbet (401 m), lemovaný na severní a východní straně strmými skalnatými srázy. Ze skalního ostrohu na jeho severovýchodním konci býval dříve pěkný výhled na Kunratické rybníky, dnes je ale již hodně omezený okolními stromy.

Ústí jeskyňky Waltro.

Vnitřek jeskyňky Waltro.

Další informace

• Reliéfy u Kunratic - vyprávění o Kunratických skalách