Zlatý vrch - Stříbrný vrch

Celkový pohled na Zlatý vrch od jihovýchodu.

Zlatý a Stříbrný vrch jsou dva čedičové kopce, vyčnívající asi 0,5 km nad východním okrajem Lísky. Dříve se označovaly také jako Velký a Malý Rybí vrch (Fischberg) a na obou se lámaly čedičové sloupce. Dnes už jsou ale zdejší lomy opuštěné, Zlatý vrch je národní přírodní rezervací a od roku 2002 kolem něj prochází naučná stezka "Okolím Studence".

Zlatý vrch (657 m) je výrazný kopec, na jehož jihovýchodním úbočí byl lom založen údajně někdy kolem roku 1870. Čedičové sloupce v něm byly dokonale vyvinuté a jen málo rozpukané, takže se daly lámat až 6 m dlouhé. Pro svou velkou odolnost se údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí.
Lom byl původně rozdělen do dvou pater, v nichž délka svisle postavených sloupců dosahovala až 18 m. Již v 1. polovině 20. století se ale uvažovalo o tom, že by odtěžením dolního patra až ke stěně patra horního vznikla souvislá stěna se sloupy dlouhými kolem 30 m.

Lom na Stříbrném vrchu.

Asi 200 m jihozápadně od Zlatého vrchu je mělkým sedlem oddělený nižší a méně výrazný Stříbrný vrch (599 m), který má podobné geologické složení. Také na jeho svahu je velký opuštěný lom, v němž byly až 10 m dlouhé čedičové sloupce uspořádané do krásných vějířovitých svazků. Dnes však jsou viditelné sloupce jen krátké a nedokonale vyvinuté. V pravé dolní části lomu jsou odkryté tufové horniny, tvořící zřejmě výplň sopouchu, kterým v třetihorách vystupovala čedičová láva k povrchu.

V roce 1940 byla těžba v lomech na Zlatém i Stříbrném vrchu zastavena a oba kopce byly prohlášeny za chráněné. Ještě před koncem 2. světové války se zde ale opět začalo lámat a těžilo se tu i po roce 1945. Podruhé byl Zlatý vrch, už ale bez sousedního Stříbrného vrchu, vyhlášen chráněným územím roku 1964. Těžba ale ještě několik let pokračovala tak, aby bylo odlámáno dolní patro lomu. Definitivně byla zastavena teprve 27. listopadu 1973, kdy byla odkryta celá lomová stěna, tvořená až 30 m dlouhými dokonale vyvinutými čedičovými sloupy. Tato stěna je ještě mohutnější, než podstatně známější Panská skála u Kamenického Šenova.

Pravá část lomové stěny na Zlatém vrchu s vyznačenými třemi hlavními tělesy čediče.

Čedičové těleso Zlatého vrchu vzniklo nejméně ve třech časově oddělených fázích vulkanické činnosti. Nejstarší čedič tvoří podloží (I.), vystupující na povrch pouze v severní části lomu. V tomto podloží se vytvořila protáhlá prohlubeň, kterou později zaplnila mladší čedičová láva hlavního tělesa (II.). Vzniklo tak nevelké lávové jezero, jehož tuhnutí probíhalo za zvlášť příznivých podmínek, vyznačujících se velmi pomalým a stejnoměrným ochlazováním. Díky tomu se uvnitř tělesa vytvořily pravidelně vyvinuté, pěti až šestiboké štíhlé sloupce o průměru kolem 30 cm. Sloupce jsou uprostřed tělesa téměř svislé a směrem k okrajům se jejich sklon zmenšuje, takže vytvářejí jakýsi obrovský vějíř. Jeho horní plocha je vodorovná a představuje pravděpodobně volnou hladinu původního lávového jezírka.
Utuhlé těleso sloupcového čediče nakonec zakryl nejmladší příkrov (III.), který chladl poměrně rychle a proto se rozpadá jen na nepravidelné a nedokonale vyvinuté krátké sloupky. Tato čedičová hornina dnes tvoří vrcholové skály a její suť také pokrývá přilehlé svahy.

Čedičové sloupy v lomu na Zlatém vrchu.

Hlavním důvodem k vyhlášení chráněného území byla dokonalost čedičových sloupců v neobvykle mohutné skalní stěně, ale Zlatý vrch je zajímavý i botanicky. Skalnatý vrchol a sutěmi pokryté svahy kopce jsou porostlé přirozeně rozvolněným téměř 120 let starým řídkým bukovým lesem s příměsí klenu, jasanu a ojediněle i dubu. V jeho podrostu bylo nalezeno 76 různých druhů rostlin, z nichž patří k nejzajímavějším bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá, samorostlík klasnatý, kakost smrdutý nebo mařinka vonná.
Z temene vrchu jsou pěkné výhledy na Studenec, Javorek a další kopce v okolí.

U silničky mezi Zlatým vrchem a Javorkem stojí kamenný pomník, připomínající těžké boje pruského a rakouského vojska, ke kterým došlo v okolí Lísky za sedmileté války ve dnech 18. až 21. července 1757. Pomník nechal postavit vysloužilý důstojník Eduard Lehmann z Chřibské, vytesal jej českokamenický sochař Julius Hermann a slavnostně byl odhalen 19. srpna 1906. Na nízkém podstavci spočívá kamenný kvádr zdobený zkříženými šavlemi, ověnčenými dubovou a vavřínovou ratolestí. Na něm je komolý jehlan s vytesaným křížkem a nápisem, věnovaným památce padlých rakouských i pruských vojáků. Původně bílý obelisk byl kdysi na vrcholu korunovaný mírovou holubicí s dubovým listem. Po druhé světové válce byl ale několikrát rozvalen a poškozen. O jeho celkovou opravu se v létě roku 2003 postaraly Lesy ČR, které ji svěřily Janu Pokornému z Děčína. V červnu 2019 byl pomník očištěn, ohrazen dřevěným plůtkem a v následujícím roce byly na jeho vrcholu osazeny dvě holubice. Sedmiletou válku připomínají také pomníky u Studeného a dřevěný kříž v sedle U Křížového Buku.

Pomník pod Zlatým vrchem.

Pomník po opravě v roce 2020.

Vyhledávání

Zlatý vrch - Stříbrný vrch

Další informace