Cikánský důl - Cikánská jeskyně

Pohled do Cikánského dolu.
Foto: Jiří Kühn.
Cikánský důl je asi 600 m dlouhá boční rokle, vybíhající z údolí 
  Dobranovského potoka mezi Janovem a sloupskou skalní 
  poustevnou. Skalnaté údolí bylo turisticky zpřístupněno místním Horským 
  spolkem na konci 19. století a dnes jím prochází modře značená 
  cesta ze Sloupu k hostinci 
  U 7 trpaslíků. Údolí je po obou stranách lemované pískovcovými 
  skalami s několika nevelkými převisy a jeskyňkami.
  Přibližně 100 m západně od dolního ústí rokle je do skalní stěny 
  na úpatí strmého srázu hlavního údolí vytesaná Malá Cikánská jeskyně. 
  Tvoří ji protáhlá, asi 15 m široká a 3 až 6 m hluboká klenutá prostora, jejíž 
  strop podpírají dva štíhlé pilíře. Jeskyně byla zřejmě vytvořena kolem roku 
  1756 těžbou brusného písku pro první sloupskou zrcadlárnu. Asi o 600 m dále 
  po proudu Dobranovského potoka směrem k Pihelu je mohutný přirozený skalní převis, 
  označovaný jako Velká Cikánská jeskyně. Do údolí se otevírá asi 15 m širokým 
  a přes 3 metry vysokým portálem, za nímž pokračuje poměrně rozlehlá prostora 
  s plochým stropem bez podpůrných pilířů do hloubky kolem 28 metrů. Podle místní 
  tradice sloužila jako příležitostné obydlí potulných cikánů.

Ústí Velké Cikánské jeskyně.
Foto: Jiří Kühn.

Ústí Malé Cikánské jeskyně.
Foto: Jiří Kühn.
 V horní části se Cikánský důl rozšiřuje a v jeho 
  středu stojí nevelký skalní ostroh. Kousek nad ním údolní cesta vychází na silnici 
  ze Sloupu, proraženou v roce 
  1827 průrvou mezi dvěma skalami, označovanými dříve jako Velký a Malý 
  Dutý kámen (Hohler Stein). Původní cesta je dodnes patrná ve strži 
  na východní straně silnice. Na vrcholku Dutého kamene kdysi stál kamenný 
  Mariánský sloup, který nechal v roce 1735 hejtman Martin Fleck přenést 
  k silnici na úpatí svahu a od roku 1843 stojí u kostela 
  ve Sloupu.
  V nevelké prohlubni nad jednou ze skal Dutého kamene byly kdysi tři 
  vyvýšeniny, které se označovaly jako Švédské hroby a podle pověstí v nich 
  měli být pohřbeni švédští vojáci. Při vykopávkách v roce 1881 ale žádné 
  hroby odkryty nebyly, nalezena byla jen stříbrná mince a několik zlomků 
  železa. Můžeme proto předpokládat, že pojmenování místa bylo odvozeno jen od neobvyklého 
  tvaru vyvýšenin.

Skalní ostroh v horní části údolí.
Foto: Jiří Kühn.

Skála s vyobrazením poustevníka u dolního konce rokle.
Foto: Jiří Kühn.




 
 
                
               