Töpfer

Celkový pohled na Töpfer od západu. Z lesa na svahu vyčnívá výrazná skalní skupina Gratzer Höhle.

Töpfer (Hrnčíř, 582 m) je rozložitý pískovcový kopec s plochým zalesněným vrcholem na severním okraji Žitavských hor asi 1,5 km severovýchodně od Oybinu a 1,5 km jižně od horní části Olbersdorfu. Jeho severní stranu tvoří asi 100 m vysoký strmý skalnatý sráz, spadající do mírně ukloněné lesnaté krajiny v podhůří. Tento výrazný terénní stupeň je projevem významného geologického zlomu - Lužické poruchy - která odděluje pískovcové sedimenty České křídové pánve od podstatně staršího žulového masivu v podloží Žitavské pánve.

Töpfer je jedním z nejkrásnějších kopců v Žitavských horách. Podle pověstí byla skalnatá plošina na jeho severní straně již v době broznové kultovním místem starých Germánů nebo Slovanů. Usuzovalo se tak z existence několika okrouhlých skalních mís, o nichž se předpokládalo, že byly vyhloubené k obětním obřadům, a teprve později se prokázalo, že vznikly přirozenou erozí pískovce. Někdy se také uvádí, že skalní plošina mohla být v dávných dobách využívána jako signální místo, na němž se zapalovaly do dálky viditelné ohně, varující před nebezpečím.

Vyhlídky na okraji skalní plošiny před chatou Töpferbaude.

Název hory Töpfer se dnes většinou překládá jako Hrnčíř, ale podle starých vlastivědných autorů měl být odvozen ze slovanského výrazu "tepr“, označujícího seníky, které tu snad kdysi stály. Jisté je, že když císař Karel IV. věnoval kopec roku 1369 oybinskému klášteru, byl jmenován jako „Tepper“. Celestýni jej pak drželi až do roku 1574, kdy přešel do majetku města Žitavy. Zájem o kopec ale výrazněji vzrostl až s rozvojem turistiky v 19. století. V roce 1831 uvažovali Žitavští o tom, že na něm postaví pískovcový Konstituční sloup, který by připomínal přijetí saské ústavy, ale nakonec jej postavili v centru Žitavy. O něco později se na Töpferu uskutečnilo setkání 18 pěveckých spolků z Lužice a severních Čech, jehož účastníkům tu ale chyběl hostinec. Roku 1860 proto Ernst Adolf Nentwig z Oybinu postavil u skalních vyhlídek první horskou chatku, slavnostně vysvěcenou 15. července téhož roku. Ta ale časem přestala turistům stačit a v roce 1876 byla proto rozšířena, přestavěna a o 5 let později k ní byl přistavěn taneční sál. Po zásahu blesku v roce 1904 část chaty vyhořela, ale hned následujícího roku byla díky žitavským radním obnovena. V roce 1925 k ní byla přistavěna ještě uzavřená dřevěná veranda, čímž chata, nazývaná „Töpferbaude“, získala svou dnešní podobu. Po 2. světové válce budova postupně chátrala a roku 1996 byla už v tak špatném stavu, že musela být uzavřena. Po celkové rekonstrukci byla veřejnosti znovu zpřístupněna 18. května 1997.

Pohled na chatu Töpferbaude ze Skalní brány.

K chatě se dnes můžeme dostat po několika krásných cestách. Z oybinského údolí od Teufelsmühle sem vede strmá stezka „Krieche“ (Plazivka) s mnoha kamennými schody, vybudovaná horským spolkem Globus v roce 1926, nebo o něco delší a mírnější cesta kolem skalní skupiny Gratzer Höhle. Od Olbersdorfu sem po prudkém severním srázu vystupuje cesta „Liebigweg“ (Liebigova cesta) a z východní strany přichází další stezka mezi skalami pod vyhlídkou Böhmische Aussicht. Velmi oblíbená je hřebenová cesta, která vychází z Oybinu přes Kelchsteine (Kalichy), Große Felsengasse (Velká skalní ulice), Scharfenstein (Ostrý kámen) a Louisenhöhe (Luisina výšina). Od oybinského nádraží sem vede také lesní silnička Töpferstraße, po které v sezóně jezdí turistický vláček.
Po severním úpatí Töpferu prochází od Teufelsmühle k rozcestí pod Zigeunerbergem široká lesní cesta, pojmenovaná podle vedoucího žitavských městských lesů a vrchního lesního správce Johanna Gotthelfa Langeho, který tu v letech 1833 - 1852 zaváděl do praxe moderní principy lesního hospodaření, formulované Heinrichem Cottou. Jejich zásluhy připomíná také pomníček u cesty z Jonsdorfu do sedla Wache pod Luží.

Skalní brána (Felsentor) s vyhlídkovou plošinou na vrcholu.

Skalní plošina s Evropským křížem nabízí daleký výhled do Horní Lužice.

Töpfer je oblíbený hlavně díky krásným výhledům a pozoruhodným skalním útvarům, vzniklým selektivním zvětráváním pískovce. Nejznámějším z nich je v blízkosti chaty stojící Felsentor (Skalní brána), nazývaná dříve podle svého tvaru také Koruna (Krone). Na jejím vrcholu je vyhlídka, přístupná po železném schodišti, upravená žitavským horským spolkem Globus již 8. května 1878. Je z ní vidět přes Olbersdorf s jezerem Olbersdorfer See na Žitavu a dále do zvlněné krajiny Horní Lužice, lemované vzdálenými vrchy Bieleboh, Czorneboh, Kottmar, Löbauerberg, Rotstein a Landeskrone. Za Žitavou již na území Polska je nápadný uhelný důl s elektrárnou Turów a městečko Bogatynia, o něco blíž leží Hrádek nad Nisou, za nímž uzavírají obzor Jizerské hory se vzdálenými vrcholky Krkonoš. Na severozápadě je vidět na Breiteberg, Špičák u Varnsdorfu a dále přes Šluknovský výběžek až k Valtenbergu. Prakticky stejný výhled nabízí také široká skalní plošina před chatou, na níž byl 17. září 2003 postaven a slavnostně posvěcen trámový Evropský kříž (Europakreuz) s latinským, českým, polským a německým textem „Aby všichni jedno byli“. Jedná se o začátek věty z evangelia sv. Jana (17,21), která zní: „Aby všichni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mne poslal.“

Skalní útvar Želvička (Kleine Schildkröte) za chatou.

Skalní útvar Želva (Schildkröte) u vyhlídek před chatou.

Skalní útvar Slepice na vejcích (Brütende Henne) na vrcholu Gotické brány (Gotische Tor).

Z bizarních skalních útvarů v okolí chaty zaujme například Papoušek (Papagai), vyklánějící se z nízké stěny pod Skalní bránou, vlevo od něj leží Hroch (Nilpferd) a kousek dál za chatou je malá Želvička (Kleine Schildkröte). U vyhlídek před chatou je větší, ale méně výrazná Želva (Schildkröte) a vlevo od ní Dinosaurus (Saurier). Asi 80 m jihovýchodně od chaty najdeme velmi známý útvar Slepice na vejcích (Brütende Henne), sedící na pískovcové zdi se skalním oknem, zvané Gotická brána (Gotische Tor). Řada skal v okolí se také využívá ke sportovnímu lezení, jako například Hrnčířské věže (Topfertürme), dosahující výšky až 27 m, a o něco nižší Hrnčířská stěna (Töpferwand), Ještěrka (Echse) nebo Sfinga (Sphinx).

Česká vyhlídka (Böhmische Aussicht) na východní straně kopce.

Na východním okraji vrcholové plošiny Töpferu je asi 400 m od chaty úzký skalní ostroh s upravenou vyhlídkou Böhmische Aussicht (Česká vyhlídka, 568 m), z níž je pěkný výhled na Žitavu, polskou elektrárnu Turów a Hrádek nad Nisou s Jizerskými horami v pozadí. Na východě je za lesnatým Heidebergem a Popovou skálou vidět Ještědský hřbet a na jihovýchodní straně za lückendorfskými loukami vyčnívá výrazné Ralsko a Tlustec.
Na strmém srázu pod vyhlídkou je řada divoce rozeklaných skal, které si oblíbili horolezci. Patří k nim například Husitská věž (Hussitenturm), Hornická jehla (Bergfreinadel), Červená věž (Roter Turm), Krakonošova stěna (Rübezahlwand) nebo dvouvrcholová Česká věž (Böhmischer Turm), jejíž maximální výška dosahuje 35 metrů.
Na západní straně Töpferu, spadající do úzkého údolí Zlatého potoka (Goldbach) mezi Olbersdorfem a Oybinem je na malé skalní plošině se zábradlím upravená vyhlídka Oybinaussicht (Oybinská vyhlídka) s výhledem do oybinského údolí, na protější Ameisenberg a do krajiny v okolí Varnsdorfu a Großschönau. Severně od ní můžeme spatřit pěkný skalní útvar Kuřátko (Kucken).

Oybinská vyhlídka (Oybinaussicht) na západní straně kopce.

Skalní útvar Kuřátko (Kucken).

Na severozápadním svahu Töpferu asi 350 m nad bývalým oybinským mlýnem Teufelsmühle vyčnívá z lesa mohutná skalní skupina Gratzer Höhle (Gratzova sluj), tvořená místy až 30 m vysokými pískovcovými skalami s množstvím spár a puklin, které jsou velmi oblíbenými lezeckými terény. Na východní straně skalní skupiny je asi 15 m vysoká izolovaná skalní věž Křivá teta (Krumme Tante). Podle pověsti byly skály pojmenovány po ženě bohatého žitavského obchodníka Grätze, která si vzala život skokem do studny na dvoře svého domu. Aby její duše našla klid, zavřel ji žitavský kat do šperkovnice, kterou ukryl v jedné ze zdejších skalních slují. Ten kdo ji najde, zakletou duši vysvobodí a ještě získá drahocenný poklad.
Někdy po polovině 19. století se ve skalách Gratzer Höhle scházeli členové místní katolické komunity, aby tu vyslechli proslovy Johannese Czerského ze Schneidmühlu u Poznaně, Elsnera ze Žitavy a dalších dochovních, což měl připomínat dnes již nezřetelný nápis, vytesaný do jedné z pískovcových stěn na prostranství mezi skalami.

Skalní útvary Gratzer Höhle (Gratzova sluj).

Jihozápadním směrem vybíhá od Töpferu podél údolí Zlatého potoka asi 1 km dlouhý hřbítek, na jehož konci je zalesněný Kleiner Töpfer (Malý Hrnčíř, 524 m). Také na něm je řada strží a skal, z nichž jsou lezecky využívané například 25 m vysoká Hrotová koruna (Zackenkrone), o něco nižší Horská kazatelna (Bergkanzel), Xenon nebo 10 m vysoká Osamělá věž (Einsamerturm).

Vyhledávání

Töpfer

Další informace