Steinberg

Pohled na Steinberg z Pochebergu, v pozadí je vidět Breiteberg.

Zalesněný znělcový kužel vrchu Steinberg (442 m) leží asi 1 km západně od horní části Bertsdorfu mezi údolími potoků Pochebach a Bertsdorfer Wasser. Společně s Breitebergem (510 m) a Seidelsbergem (433 m) tvoří charakteristickou trojici znělcových kup. Na historických mapách z roku 1805 je kopec označen jako Steinberg a k němu přilehlá náhorní plošina na severu jako Katzenheyde.

Vrchol hory byl dříve bezlesý a patřil k hospodářství č. 237 Christiana Gottfrieda Israela. Skládá se z několika krásně tvarovaných mohutných pětibokých znělcových sloupců (dříve označovaných jako porfyr), a mnoho lidí, kteří je mylně považovali za čedič, přivedly k domněnce, že zde kdysi musel být sopečný kráter. Vzhled kopce posetého množstvím kamenů dal skalnímu čelu název „Katzenkopf“ (= Kočičí hlava).

Znělcové sloupce na vrcholu Steinbergu.

Útvar se skládá s četných pěti až šestibokých sloupců o průměru kolem 60 cm, stojících vedle sebe a často až ve čtyřech vrstvách nad sebou. Všechny se sklánějí směrem k jihozápadu pod úhlem asi 30 stupňů vůči horizontu. Kolem hlavního tělesa se, zejména směrem k západu, nachází ještě mnoho menších, rovněž jedinečných partií, které jsou pro mineralogy nanejvýš pozoruhodné. Skála tak zaujala královského saského dvorního lékaře a malíře Dr. Carla Gustava Caruse, že podle ní namaloval historicky významnou olejomalbu „Geognostická krajina - Katzenköpf u Žitavy“, vystavenou dnes ve Státní galerii ve Stuttgartu.
Názvy „Katzenhaide“(= Kočičí vřesoviště) a „Katzenkopf“ (= Kočičí hlava) se vysvětlují tím, že se zde ještě v roce 1667 vyskytovaly divoké kočky, přičemž Katzenhaide v té době nebylo jako dnes polem, ale hustým lesem.

Výšina posetá množstvím kamení na Steinbergu.

V době strádání a drahoty v roce 1847 nechal tehdejší majitel pozemků, pan Stübler, holý kopec zkultivovat a osázet listnatými a jehličnatými stromy, čímž se zároveň stal dobrodincem pro chudé trpící nouzí, kterým tak zajistil práci. Z kamenů získaných při zúrodňování nechal kolem celého lesního celku postavit obvodovou zeď a v jedné zvlášť romantické skupině skal uprostřed porostu nechal vybudovat uzamykatelnou budku k vnadění zvěře a také nechal zpřístupnit vrchol Katzenkopf. Dne 2. června 1854 nechal na jeden z kamenů ohradní zdi na východní straně Steinbergu postavit žulový pamětní kámen o šířce 103 cm, výšce 78 cm a tloušťce 60 cm. Směrem k vesnici je na něm vytesaný nápis: „Tento vrch byl osázen majitelem F. T. Stüblerem v roce 1847.“

Zbytky obvodové zdi kolem vrcholu.

Pamětní kámen Friedricha Traugotta Stüblera.

Skály jsou dnes skryté v lese a je třeba se po nich pohybovat opatrně.

Kopec je dnes zalesněný a přístupný pouze s opatrností. Nacházejí se zde přírodě blízké lesní porosty, na suchých a teplých lesních okrajích na východním a jižním svahu roste janovec metlatý a černýš hajní. Části skalnatého temne jsou chráněné jako přírodní památka.
Samotný vrchol kvůli hustému lesu nenabízí žádný výhled, ale ze svahů pod vrcholem se směrem na východ a jihovýchod otevírá pohled přes Žitavskou kotlinu k Jizerským horám a Ještědskému hřbetu. Na jihu a jihozápadě je vidět západní část Žitavských hor s Jonsbergem, Buchbergem, Luží / Lausche a Vyhlídkou / Weberbergem.
V roce 1856 založil Christian Friedrich Fabian na západním úpatí hory továrnu Pochefabrik, která byla vůbec první továrnou v Großschönau. Její zřícenina byla zbořena po roce 2000.

Mordstein (Vražedný kámen).

Kromě výše zmíněného pamětního kamene (1854), připomínajícího dokončení zalesňování započatého v roce 1847, je významný také tzv. „Mordstein“ (= Vražedný kémen), stojící asi 600 m severně od Steinbergu na výšině Katzenhöhe při silnici z Bertsdorfu do Großschönau. Ten připomíná tragický osud 22leté Marie Rosiny Wagnerové, kterou 26. května 1825 zabil její snoubenec Christian Friedrich Helle. Žitavský dvorský soud ho odsoudil k smrti a 4. srpna 1826 byl Helle popraven na žitavském popravišti Rabenstein před zraky 30 000 přihlížejících. Byla to vůbec poslední veřejná poprava v Žitavě.

Kvetoucí janovec na jižním úbočí Steinbergu. V pozadí je Jedlová a Vyhlídka (Weberberg).