Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Sedlecký Špičák - Lipový vrch

Lipový vrch, vrcholek kopce s vyhlídkou.

Sedlecký Špičák je zalesněný vrch (544 m), ležící na severovýchodním okraji Lužických hor asi 1,5 km západně od Dolního Sedla a 3 km jihozápadně od Hrádku nad Nisou. Na jihu je spojen mělkým sedlem se sousední Popovou skálou, zatímco na severovýchodě se svažuje do širokého údolí Lužické Nisy a na západě do hraničního údolí Bílého potoka. K severozápadu vybíhá ze Sedleckého Špičáku nevýrazný skalnatý hřbítek, nazývaný dříve Lipový vrch.
Celý kopec je tvořen křídovými pískovci a slepenci, které byly v blízkosti lužické poruchy zpevněné prokřemeněním. Odolné pískovce byly lámány jako stavební kámen v několika velkých, navzájem splývajících lomech, které ze tří stran obklopují vrcholek Lipového vrchu. Těžba v nich skončila patrně v 1. polovině 20. století, takže dnes jsou již opuštěné a zarostlé lesem. Ve stěně jednoho lomu je vytesaný letopočet 1911 s iniciálami A.E., další podobný nápis je již nečitelný.

Řídce zarostlý vrchol Sedleckého Špičáku je bez výhledu, ale na nižším skalnatém temeni Lipového vrchu je upravená plošinka s pěkným výhledem na sousední vrch Strassberg se skalními útvary Liščí kazatelnyVýřích skal a dále k západu na Hvozd a vzdálenější vrcholy Lužických i Žitavských hor. K severu se otevírá daleký rozhled do ploché kotliny Lužické Nisy s Hrádkem nad Nisou, německou Žitavou a do výběžku polského území s elektrárnou Turów. Na severním obzoru vyčnívají osamocené vrchy Horní Lužice a dále k východu se zvedají Jizerské hory.

U staré cesty na severním svahu kopce stával hostinec na Kohoutím vrchu (Hahnerbergbaude), označovaný dříve podle majitele také jako Volkertova bouda. Byla to zděná horská chata s velkou letní terasou, z níž byl nádherný výhled do krajiny kolem Nisy. Hostinec patřil dlouhá léta k nejoblíbenějším výletním místům v okolí a v provozu byl ještě několik let po 2. světové válce, kdy se prý stal díky své výhodné poloze pašeráckým doupětem. Když ale byly později podél česko-německé hranice postaveny zátarasy, ocitla se chata v zakázaném hraničním pásmu a byla zbořena. Dodnes z ní zůstaly už jenom lesem zarostlé rozvaliny.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.