Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Míšeňský důl

Míšeňský důl je široké a členité lesnaté údolí levobřežního přítoku Lesenského potoka mezi zříceninou TolštejnaJeleními kameny. Důl je pojmenovaný podle míšeňských havířů, které sem v polovině 16. století povolal Jiří ze Šlejnic, často se ale označuje také jako Sýkoří důl. Romantické a pověstmi opředené údolí se v 17. a 18. století vydávalo za naleziště drahokamů, za kterými sem údajně přicházeli i Vlachové z daleké Itálie. Bohuslav Balbín již v roce 1679 napsal, že pod hradem Tolštejnem vyvěrá pramen, z něhož tryskají s vodou i zrnka zlata a jako zvláště bohaté naleziště uvedl právě Míšeňský důl. Podobně psali o tolšlejnském okolí i pozdější vlastivědní autoři, zatímco rumburský kronikář Hockauf mínil, že tyto pověsti měly přilákat do opuštěných lesních údolí nové osadníky. Potůček, který z Míšeňského dolu vytéká, byl zřejmě na základě těchto pověstí dříve nazýván Zlatý (Goldflossel).
Pískovcový kámen s nápisy v Míšeňském dole. Těžba, jejíž stopy se v údolí dochovaly, je zahalena tajemstvím. Z mlčení písemných pramenů se někdy usuzuje, že zde Šlejnicové dolovali snad již koncem 15. nebo na počátku 16. století, ale pravděpodobnější je, že se jednalo o průzkumná díla z doby kolem poloviny 16. století, opuštěná po bezvýsledné práci. Jedna ze štol byla zřejmě v severní části doliny pod Tolštejnem, kde je ve svahu u cesty dodnes patrný protáhlý hluboký zářez, druhá byla na severním svahu Jeleních kamenů v revíru, zvaném Zlaté doly. Staré štoly asi také zavdaly příčinu pověstem o pokladech a podzemní chodbě z hradu Tolštejna.
V říjnu 1886 jednu ze štol navštívilo několik varnsdorfských občanů, kteří pronikli až na konec chodby ve vzdálenosti 23 m, přitom ve druhé polovině chodby našli několikametrové hloubení, překryté starými kmeny. Ještě někdy po roce 1920 se skupině odvážlivců podařilo do štoly proniknout, ale poté byla štola zasypána, aby se předešlo případnému neštěstí. Později byl vchod asi znovu odkrytý, protože ještě po druhé světové válce přikázala lesní správa zasypat v Míšeňském dole nějaké štoly.
Kromě štol je v údolí také několik starých pískovcových lomů, v nichž měly být v roce 1845 mimo jiné lámány i bloky ke stavbě železničních mostů u saského Kunnersdorfu.

Vodopád s převisem v horní části údolí. Vodopád na jednom z lesních potůčků na jižním svahu údolí.

Revír Zlaté doly (Goldgruben) býval prý velmi romantický. Po zalesněném svahu Jeleních kamenů stéká několik menších potůčků, z nichž na jednom je malý vodopád s převisem. Další potůček východně odtud vyvěrá z krátkého zářezu, který je zřejmě zasypaným ústím druhé výše zmíněné štoly. V hustém mlází vedle ní je asi 1,5 m vysoký balvan z tmavého pískovce s množstvím vytesaných letopočtů, monogramů a hornických znaků a s ozdobným nápisem "Invincible Maitre de la Venaison Uriano 6.4.1827" (= nepřekonatelný mistr zvěřiny), který snad připomíná nějakého kuchaře, který se vyznamenal přípravou ulovené zvěřiny.
V jihovýchodní části údolí stojí téměř na dohled od hlavní silnice na kraji cesty pískovcový Lichtenštejnský pomníček. Na jeho čelní stěně jsou vytesané iniciály F.J.L s letopočty 1858-1908, které připomínají půlstoletí vlády posledního ze zdejších Lichtensteinů - Johanna.

Lichtenštejnský pomníček v Míšeňském dole.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2016.