Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Janovický les

Střední část Janovického lesa s vrcholem Bukové.

Janovický les je rozlehlé lesnaté území mezi Janovicemi v Podještědí a Zdislavou asi 3 km jihovýchodně od Rynoltic. Reliéf zdejší krajiny je ovlivněn geologickou stavbou, jejímž základem jsou křemenné pískovce svrchnokřídového stáří. Ty byly v třetihorách porušeny četnými puklinami, do nichž pronikaly čedičové horniny a horké železité roztoky, které způsobily prokřemenění a proželeznění okolních pískovců. Takto zpevněné pískovce pak lépe odolávaly erozi a dnes tvoří v krajině protáhlé hřbety a vyvýšeniny. Zvětráváním čedičových žil a jejich proželezněním vznikly na četných místech jílovité železné rudy, které se v minulosti dobývaly v malých povrchových jámách. Proželeznělé pískovce a staré dobývky na železnou rudu jsou hlavně na Pískovém návrší, Bukové nebo Kohoutu, ale najdeme je také na Sviňských skalách, Strážném kopci nebo Táhlém vrchu. Pískovce se také lámaly jako stavební kámen, který se odtud kolem roku 1570 vozil i na stavbu hradu Lemberka.

Železité útvary v pískovcové skále na temeni Kohoutu.

Jedním z nejvýraznějších kopců je na severním okraji Janovického lesa Pískové návrší (485 m), tvořené dvěma navzájem kolmými hřbety, proraženými puklinami s nesouvislou čedičovou žílou, odkrytou v lomu na Medovém vrchu (475 m). Asi 1 km západně od Pískového návrší je nižší zalesněný hřbet Kohout (436 m), který se táhne od Nové Starosti jihozápadním směrem až k silnici u Janovic v Podještědí. Také jeho osu tvoří puklina, v jejímž okolí došlo vlivem vystupujících horkých par a plynů k prokřemenění a proželeznění pískovců. V severovýchodní části temene hřbetu je až 5 m vysoká nesouvislá skalní zeď z hrubozrnného pískovce s místy vyvinutými slepencovými polohami a proželeznělými útvary v podobě různě zprohýbaných desek a nepravidelných hrudkovitých konkrecí. V malé jámě na severovýchodním konci hřbetu prokřemenělý pískovec tvoří až 8 cm silné a většinou čtyřboké sloupky.
Na úpatí hřbetu u silnice z Rynoltic do Janovic je velká pískovna, v níž se těží nezpevněné písky a štěrky ledovcového původu s četnými valounky hornin, přivlečenými ledovcem až ze Skandinávie.

Bukový les na Školském vrchu.

Východně od Janovic je návrší Sviňské skály (404 m), z jehož severozápadního svahu vystupuje několik pískovcových skalních ostrohů, umožňujících výhled do nejbližšího okolí. Také zde najdeme stopy po těžbě železné rudy. Na nevýrazném lesnatém návrší severozápadně od Sviňských skal je několik pískovcových lomů, v nichž se lámal stavební kámen. V lomových stěnách jsou vytesané letopočty 1840 a 1886, udávající zřejmě ukončení těžby.
Přibližně uprostřed z lesů vystupuje výrazná hora Buková (472 m), na jejímž jihozápadním svahu je malý Sanderův pomníček. Na východním okraji Janovického lesa nad Zdislavou je poměrně výrazný plochý masiv Školského vrchu (505 m) se Strážným kopcem (476 m) a jižně od nich nad Žibřidicemi je zalesněný Táhlý vrch (462 m), protažený podél čedičové žíly ve směru od jihozápadu k severovýchodu. Také na něm najdeme několik starých dobývek na železnou rudu. Mimoto je v Janovickém lese ještě řada menších vršků, tvořenými zpevněným pískovcem s různě vyvinutými železitými polohami.

Boží muka na lesním rozcestí U Obrázku.

Celým Janovickým lesem od severního konce Zdislavy až do Janovic v Podještědí prochází asi 4,5 km dlouhé křivolaké údolí, kterým protékal Dubnický potok, pramenící v blízkosti silnice ze Zdislavy do Jítravy. Jeho koryto je dnes ale většinou suché. Téměř v celé délce jej doprovází široká zpevněná cesta se značenou cyklotrasou, u níž je asi 1,2 km západně od železniční zastávky ve Zdislavě dříve oblíbené místo U Obrázku. Kdysi tu stávala dřevěná kaple Matky Boží, k níž chodívala ze Zdislavy mariánská procesí. V roce 1910 kaple shořela, ale majitel pozemků hrabě Clam-Gallas ji nechal opět obnovit. Na okolních stromech byly rozvěšené svaté obrázky a děkovné tabulky poutníků. Dnes už tu stojí jenom časem sešlá kamenná Boží muka s prázdným výklenkem po mariánské sošce nebo obrázku.

V dolní části údolí leží dvojice Janovických rybníků, které se v 1. polovině 20. století označovaly jako Přední a Zadní rybník. Třetí rybník těsně nad posledními domky Janovic byl již tehdy vypuštěný. Ani dva funkční rybníky ale nebyly udržovány a postupně se z nich staly mokřiny. Teprve kolem roku 1999 byly obnoveny a zařazeny mezi evropsky významné lokality Natura 2000. Důvodem ochrany je výskyt ohrožené vážky jasnoskvrnné.

Přední Janovický rybník. Zadní Janovický rybník.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2018.