Jítrava

Jítrava je protáhlá podhorská ves, ležící na nejhořejším toku Panenského potoka pod Velkým Vápenným asi 2,5 km východně od Rynoltic, jejichž je dnes součástí.
Vesnice byla pravděpodobně založena během kolonizace majetku Markvarticů ve 13. století, ale písemně se poprvé připomíná až v roce 1370 jako Ditherivilla a později jako Dittersdorf nebo Dietrichsdorf. Za husitských válek byla ale zcela vypálena a později znovu vystavěna a pojmenována Pankratz. Změna jména na Deutsch-Pankraz byla povolena v roce 1913 a český název Jitrava je poprvé doložen roku 1848, kdy měla obec 159 domů a 1082 obyvatel. Vedle zemědělců a drobných řemeslníků tu žili hlavně lesní dělníci a někteří obyvatelé pracovali až do roku 1878 jako kameníci v pískovcových lomech na Vysoké nebo ve vápencových lomech na Ještědském hřbetu. Po roce 1900 měla obec 177 domů, v nichž žilo 900 obyvatel, ale do roku 1940 jejich počet klesl na 612. Po 2. světové válce byla většina původních německých obyvatel nuceně vysídlena, a protože nových osídlenců sem přicházelo málo, řada domů zůstala opuštěná. Část z nich byla později zbořena a část byla využita k rekreačním účelům. V roce 2001 měla proto Jítrava už jen 82 domů a 137 obyvatel.

Na návrší uprostřed obce stojí barokní kostel sv. Pankráce, postavený roku 1710 na místě staršího dřevěného svatostánku, pocházejícího snad z 16. století. Původně patřil jako filiální k faře v Hrádku nad Nisou a teprve kolem roku 1772 byl povýšen na farní. Po zásahu bleskem 8. dubna 1868 kostel zcela vyhořel, ale vzápětí byl znovu postaven. Obdélná jednolodní stavba s čtvercovým křížově sklenutým presbytářem má na západní straně hranolovou věž. Na jižní straně je k presbytáři přistavěná sakristie a ze severu k němu přiléhá malá polygonální kaple z roku 1737. Uvnitř lodi je vestavěná tříramenná dřevěná kruchta, vnitřní zařízení je pseudobarokní z doby po roce 1868. Kolem kostela je zdí obehnaný hřbitov, na němž byl v roce 2018 postaven obnovený kamenný pomník padlým z 1. světové války, odhalený původně roku 1925 na neznámém místě ve vsi. V sousedství kostela stojí památkově chráněná barokní fara s mansardovou střechou a dvěma vikýři, pocházející z roku 1780. Z okolí hřbitova se otevírá pěkný výhled na Lužické hory.

Ve vsi se dochovalo několik lidových roubených domů, z nichž některé mají zdobené kamenné vstupní portály a břidlicí vykládané štíty. Památkově chráněný je poloroubený dům č.p. 20 s podstávkou a hrázděným patrem, stojící asi 100 m severozápadně od kostela. Poprvé je zmiňován už v roce 1769, ale jeho současná podoba vznikla při přestavbě roku 1845, kterou připomíná nápis na klenáku nad severozápadním vstupem. U domu roste asi 21 m vysoký památný Jítravský kaštan, jehož stáří se odhaduje na 90-130 let.

Asi 500 m jihovýchodně od kostela, u domu č.p. 164 při silnici do Zdislavy stojí pískovcová socha sv. Václava z 19. století a na prostranství u domu č.p. 177 v dolní části vsi je barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kterou podle nápisu na soklu nechal v roce 1797 postavit zdejší kamenický mistr Johann Bergmann. Na přední straně soklu je reliéf svržení sv. Jana Nepomuckého z mostu. Na dolním konci obce u mostku staré silnice do Rynoltic stojí čtverhranný kamenný mezník, který označoval hranici lemberského a grabštejnského panství.
Za silnicí severně od osady je zarostlá pískovna s pozoruhodným výskytem glacifluviálních štěrkopísků, které sem přinesl pevninský ledovec ze severní Evropy.

V Jítravě se narodil básník a autor chvalozpěvů Christian Keimann (1607-1662) a údajně tu žil také c.k. hejtman Bernard Dittrich, který se proslavil v bitvě u Hradce Králové roku 1866 tím, že zachránil rakouský vůz s pokladnou.

Další informace