Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Údolí samoty - Panenská skála

Pohled na dolní konec Údolí samoty. Asi 2 km dlouhé lesnaté Údolí samoty se táhne podél západního a severozápadního úpatí Hroudy mezi CvikovemRadvancem. Dříve se mu říkalo také Luciin důl, údajně podle dívky z rodiny majitele, která ráda pobývala o  samotě v tichu přírody a často sem jezdívala lovit.

Údolí začíná asi 1,5 km západně od Cvikova v mělké zamokřené sníženině, v níž pramení jeden ze tří zdrojových přítoků Dobranovského potoka, nazývaný dříve Tramflössel. V horní části je údolí poměrně úzké a na jižní straně je lemované strmými pískovcovými skalami. V jedné ze skalních věží je přirozená průrva, označovaná dříve jako Skalní brána. U ústí je asi 16 m vysoká a přes metr široká, ale směrem dovnitř se rychle zužuje. V její boční stěně je množství vyrytých jmen, iniciál, kreseb a letopočtů, z nichž nejstarší jsou již ze 2. poloviny 17. století. Uvnitř průrvy se dá vylézt po stěně vzhůru do velkého skalního okna, které se otevírá do zalesněného údolí.
Pod zúženou horní částí se údolí ostře stáčí k jihu a přechází do široké doliny, která pokračuje až k bývalé hájovně u Radvance. Její východní stranu tvoří strmý zalesněný svah, členěný krátkými bočními stržemi a malebně vyčnívajícími pískovcovými skalami.

Ústí skalní brány. Studánka uprostřed údolí.

Přibližně uprostřed doliny je pramen, jehož voda prý pomáhala léčit oční nemoci. V roce 1896 upravili členové cvikovského Horského spolku údolím pohodlnou cestu ze Cvikova do RadvanceNového Boru, pramen obložili kameny, postavili kolem něj lavičky a umístili sem dokonce i kamna na vaření. Dne 24. června 1900 zřídili členové spolku nad pramenem dřevěný přístřešek, zvaný Ginzelhütte.
Na některých místech údolí roste chráněný lýkovec jedovatý, vzácně zde můžeme najít i rojovník bahenní nebo masožravou rosnatku okrouhlolistou.

Skalní ostroh s Perníkovou stráží. Na jižním konci vybíhá z Údolí samoty k východu asi 400 m dlouhé a strmým srázem ukončené Údolí vzdechů, kterým vede modře značená cesta do sedla mezi HroudouChudým vrchem a dále do Cvikova. U jeho dolního ústí jsou dvě méně známé horolezecké věže. Téměř zapomenutá je nevelká věž, zvaná Hříbek, vystupující ze skalnatého výběžku na jižní straně Údolí vzdechů. Naproti ní vyčnívá z vrcholku zalesněného svahu výrazná a zdálky viditelná pískovcová skalní věž, označovaná jako Perníková stráž. Na sousední skále byla kdysi upravená vyhlídka, zastíněná okolními stromy, která dodnes nabízí pěkný výhled k Novému Boru se SkalickýmChotovickým vrchem, na vzdálenější hřeben s Českou skálou, Klučky, Polevský vrch a dále ke Svoru na Klíč, Rousínovský vrchVelký Buk. U vyhlídky pod cestou je vytesaná malá komůrka se sedátkem.
Kolem skalního ostrohu s vyhlídkou vede lesní stezka, která začíná u horního konce Údolí vzdechů a prochází podél členitého horního okraje Údolí samoty až k jeho severnímu konci. Místy jsou z ní pěkné výhledy do okolní krajiny a na vyčnívající skále nad studánkou uprostřed údolí byla dříve upravená další vyhlídka.
Stezka sleduje starou hranici sloupského a zákupského panství, která je dodnes vytyčena číslovanými kamennými mezníky z roku 1729, označenými po stranách písmeny B (Bürgstein = Sloup) a R (Reichstadt = Zákupy).

Návrší s Panenskou skálou. U radvanecké hájovny na jižním konci Údolí samoty je nevelké návrší, z jehož temene vystupuje dvojice pozoruhodných pískovcových skal. Mohutnější západní Čertova skála strmě vyčnívá do výšky okolo 30 m nad dnem údolí a horolezci jí říkají Škuner, sousední štíhlou věžičku někdy označují jménem Pirát, ale mnohem známější je jako Panenská skála. Je zajímavě tvarovaná a ve  vrcholové části má malé skalní okno. K Panenské skále a k nedalekým Havraním skalám se váže pověst o zlém rytíři, pronásledujícím nevinnou dívku, která se právě na tomto místě zachránila skokem do jezírka pod skálou. Dnes tu místo jezírka najdeme jen tiché meandry lesního potůčku a na jeho břehu upravený pramen s dřevěnou stříškou. U cesty v sedle pod skalami je do vyčnívající skály vytesaný výklenek neznámého stáří se zajímavou lidovou plastikou Krista bičovaného u sloupu, nazývanou dříve "Martersäule". Nad výklenkem je upevněn malovaný obrázek Panny Marie s Ježíškem.

Panenská skála. Výklenek s plastikou Bičování Krista pod Panenskou skálou.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2016.