Krkavčí kameny u Dolní Světlé

Krkavčí kameny (543 m) jsou na nevelkém zalesněném návrší na česko-německé hranici asi 100 m vlevo od cesty, spojující Dolní Světlou s Jonsdorfem. Návrší spadá k západu asi 12 m vysokým srázem a na jeho temeni je dvojice pískovcových skal. Mohutnější skalní věž na německé straně se nazývá Falkenstein (= Sokol), zatímco menší české skále na samém vrcholku návrší dnes horolezci říkají Sokolík. Česká skála má 2 vrcholky, vysoké asi 5 a 8 metrů, v nichž lidé dříve viděli dvě lidské hlavy nebo hlavy lva a koně.

Krkavčí kameny jsou zmiňovány již ve 14. století a díky své poloze na zemské hranici a v těsné blízkosti staré obchodní cesty byly navštěvovány už odedávna. Za prusko-rakouské války roku 1778 toto místo obsadili rakouští vojáci, kteří skály obehnali palisádami a 30. července zde došlo k přestřelce s Prusy.
Ve 2. polovině 19. století se začala rozvíjet turistika a návštěvníků přibývalo. V roce 1877 proto Adolf Clemens Fähnrich z Dolní Světlé přistavěl k jižnímu úpatí české skalní věže hostinec. V dalších letech stavbu postupně rozšiřoval a roku 1880 zpřístupnil dřevěným schodištěm i vrcholek skály, na němž zřídil vyhlídku, nazývanou tehdy Ritterstein (Rytířský kámen). Ještě téhož roku vybudoval vyhlídku také na sousední německé skále. Tato vyhlídka byla za účasti zástupců spolků a obyvatel ze Saska i Čech slavnostně otevřena 1. září 1880 a dosud bezejmenná skála byla při té příležitosti nazvána Falkenstein. Z obou vyhlídek se nabízel prakticky stejný pohled do okolí. V roce 1882 byla vedle hostince upravena vyhlídková terasa, ale 19. srpna 1885 došlo k požáru, který dřevěnou restauraci úplně zničil. Nová chata byla postavena až po dvou letech v roce 1887. V pozdější době byla dále vylepšována a při poslední přestavbě ve 20. letech 20. století se z ní stal horský hotel s celoročním provozem. Po 2. světové válce ale hotel zůstal prázdný a nebyl již využíván. Někdy v 50. letech 20. století jej prý rozebrali slovenští příslušníci pohraniční stráže a dřevo odvezli jako stavební materiál na Slovensko.

Dnes jsou Krkavčí kameny ukryté v lese a nad vrcholky stromů vyčnívají jenom nejvyšší vrcholky skal. Upravené vyhlídky na nich už ale dávno zanikly, takže výhled si mohou dopřát jen horolezci. Z hostince se zachovaly zarostlé zbytky základů, sklep a částečně podezděná terasa se schodištěm na jihovýchodní straně.

Po 2. světové válce zůstala hranice u Krkavčích kamenů uzavřená a turistický hraniční přechod byl na cestě z Dolní Světlé do Jonsdorfu zřízen teprve 1. října 2000. Východním směrem od něj vede k ValůmKrompachu hraniční cesta, lemovaná řadou vzrostlých stromů. Asi po 250 m je vpravo od ní nevelký znělcový skalní suk (570 m), z jehož úpatí se kdysi odebírala kamenná suť k úpravě okolních cest.

Další informace