Bukový důl

Skály v Bukovém dolu.

Bukový důl je asi 300 m dlouhá skalnatá strž na západní straně Slavíčku. Tato rokle vybíhá šikmo vzhůru od silnice ze Sloupu do Svojkova v místě, kde z ní odbočuje široká lesní cesta, vedoucí po svahu Slavíčku do sedla nad Modlivým dolem.
Dolní část rokle tvoří malý skalní kotel, vroubený po stranách poměrně vysokými stěnami, z nichž některé využívají horolezci. Po pravé straně je mohutná Pinkasova věž, naproti ní přímo uprostřed údolí stojí menší Buková věž a nad ní o něco vyšší Vyhlídková věž. Před Bukovou věží rostl dříve mohutný buk, po němž bylo celé údolí pojmenováno. Dále se údolí rozvětvuje. Hlavní dolina pokračuje vpravo od Bukové věže a stupňovitě stoupá mezi skalami ještě asi 150 metrů pod Slavíček, zatímco sevřenější důl odbočující doleva zanedlouho končí. Na skalnatém hřbetu mezi oběma dolinami je do jedné z pískovcových skal vytesaný kruhový znak předválečné turnerské organizace, složený ze čtyř písmen F (Frisch, Fromm, Froh, Frei = čilý, zbožný, radostný, svobodný). Po pěšince, vedoucí hlavní dolinou vzhůru, se dá dojít až na lesní cestu, vedoucí po svahu Slavíčku od Svojkova směrem ke Sloupu.

Od dolního ústí Bukového dolu se lesem ke Svojkovu táhne výrazná členitá skalní stěna, na jejímž východním konci, vzdáleném asi 150 m, je vyvinutá pozoruhodná Hulánská brána (Ulanen Tor). Zvětráváním pískovcové skály tu vzniklo pěkné dvojité skalní okno s klenutými oblouky, z nichž větší je okolo 2 metrů vysoký. O kousek dál je do malé skalky uměle vytesaná komůrka s okénkem.

Skalní stěna mezi Bukovým dolem a Svojkovem, odhalená po vykácení lesa.

Hulánská brána ve skalách u Svojkova.