Filipov

Památkově chráněný patrový roubený dům č.p. 27 uprostřed osady.
Památkově chráněný patrový roubený dům č.p. 27 uprostřed osady.

Filipov je nevelká rekreační osada, ležící v údolí Bystřičky asi 1,5 km severozápadně od České Kamenice. V letech 1733-1736 ji založil hrabě Filip Josef Kinský, podle něhož byla také pojmenována. V roce 1739 tu stálo 27 domů a roku 1747 je doložen mlýn, jehož majitelem byl místní rychtář Siegmund Eschler. V roce 1785 už měla vesnice 49 domů, jejichž obyvatelé se živili hlavně podomácku provozovanou textilní výrobou, a o 7 let později tu pracovalo 26 punčochářských stolic a 45 punčochářů. Nejpozději od počátku 19. století byla ve Filipově také škola. V roce 1830 se sem ze Studeného přemístila firma Floriana Hübela, ale tkalcovnu bavlny a lnu tu uvedla do provozu asi až v roce 1850. Roku 1848 dosáhl Filipov nejvyššího počtu 354 obyvatel a v následujícím roce se stal součástí Dolní Kamenice, spolu s níž byl v březnu 1943 připojen k České Kamenici.
Ještě v roce 1930 měl Filipov 60 domů a 279 obyvatel, ale po poválečném odsunu Němců a nepříliš úspěšném dosídlení tu roku 1950 žilo už jenom 94 obyvatel a asi 30 opuštěných domů bylo později zbořeno. V srpnu 1949 tu zahájilo činnost Jednotné zemědělské družstvo Huníkov, které ale hospodařilo se značnými problémy a v roce 1962 je převzal českokamenický státní statek. I v pozdější době se Filipov zvolna vylidňoval a v roce 2011 měl už jen 33 domů a 47 obyvatel.

V osadě se dochovalo několik lidových roubených domů lužického typu. Nápadný je uprostřed vsi stojící velký památkově chráněný dům č.p. 27 s podstávkou, roubeným patrem s uzavřenou pavlačí a stodolou, datovaný na vstupním portálu do roku 1824. Zajímavý je také sousední patrový dům č.p. 26 z roku 1792, jehož vzhled bohužel utrpěl úpravami ve 2. polovině 20. století. Na začátku osady u silnice z České Kamenice stojí další památkově cenná patrová poloroubená usedlost č.p. 42 s boční přístavbou, pocházející patrně z přelomu 18. a 19. století.
V blízkosti domu č.p. 27 stál od roku 1935 pomník padlým z 1. světové války, který byl ale po 2. světové válce zničen, a níže u cesty k potoku je zastřešená studánka. Asi 200 m východně od středu vsi je v nevelké skalce na břehu Bílého potoka vytesaný výklenek pro obrázek se dvěma postranními nikami a polorozpadlou plechovou stříškou. Na západním okraji vesnice je vrch Maiberg s přírodní rezervací.

Další informace