
Československá obec legionářská
Jednota Mladá Boleslav - Jana Palacha 1097
| Na výstavbě pomníku se podíleli: | |
![]() | Československá obec legionářská, Jednota Mladá Boleslav (benes.csol@volny.cz) |
| Klub vojenské historie "ROTA NAZDAR", Bakov nad Jizerou (jaroslav.benes@dragon.cz) | |
![]() | Klub vojenské historie Česká Lípa (z.rydygr@pvozakupy.cz) |
| Sponzoři a podporovatelé projektu výstavby pomníku | |
Československá obec legionářská Jednota Mladá Boleslav spolu s KVH ROTA NAZDAR A KVH Česká Lípa vybudovaly památník, který připomíná nebezpečný a vysilující, ale hlavně statečný boj našich občanů roku 1938 na československo-německé hranici. Tragické osudy našich hraničářů byly završeny 1. října 1938, kdy byla Československá republika nucena v důsledku tzv. Mnichovské dohody odstoupit značnou část pohraničního území bez ohledu na jejich dosavadní i budoucí osudy.
Místo pro zbudování památníku bylo vybráno v obci Horní Světlá, kde došlo v září 1938 k přepadení zdejšího celního úřadu:
Dne 22. září 1938 odpoledne přitáhl přes německé území ke zdejšímu celnímu úřadu dav po zuby ozbrojených henleinovců. Hrstka příslušníků československé finanční stráže, jež celnici střežila, se musela před značnou přesilou stáhnout do Dolní Světlé a celní úřad byl henleinovci z tzv. Sudetoněmeckého freikorpsu obsazen.
Ještě téhož dne se však družstva Stráže obrany státu (SOS) ze 4. roty libereckého praporu SOS připravila k odvetné akci. V noci z 22. na 23. září postupovali příslušníci SOS k celnímu úřadu. Ten byl stále obsazen trojnásobnou přesilou vzbouřenců, a tak se rozpoutala prudká přestřelka. Ke slovu se dostaly na obou stranách i kulomety a ruční granáty. Po asi hodinové bitvě se celní úřad nalézal opět v československých rukou a byl zde znovu nastolen právní řád Československé republiky. Vzhledem k dalšímu vývoji mezinárodnách událostí, vrcholících uzavřením tzv. Mnichovské dohody, bohužel jen na pár dní. Při boji zahynul jeden z místních nacistů a dle zpráv informátorů byli na straně teroristů další ranění. Na straně příslušníků SOS byli lehce zraněni dozorci FS Josef Kozman a Bohumil Kobr, ale nemocniční ošetření odmítli.
V roce 1940, již po zničení zmrzačeného zbytku republiky a vzniku tzv. protektorátu Čechy a Morava, byli za tento incident německým Gestapem stíháni oba zmínění příslušníci finanční stráže a jeden příslušník československé armády, jenž byl nakonec ve vykonstruovaném procesu odsouzen na deset let káznice.
V námi popisované epizodě dopadla situace pro obránce republiky ještě dobře, ale přepady a teror ze strany sudetoněmeckých vzbouřenců, těšících se podpoře velké části českých Němců, stál československou stranu v celém pohraničí více než 450 mrtvých, většinou zákeřně zavražděných, a značný počet občanů odvlečených do Německa. To vše bylo prologem 2. světové války. Během ní prováděli příslušníci německého národa hrůzy mnohem zrůdnější než roku 1938 v československém pohraničí a počet obětí německého barbarství se rozrostl na miliony. Proto se snad mohou události z roku 1938 zdát jako bezvýznamné. Ale každý jeden, který se v boji za demokracii a svobodu své země postaví na odpor zlovůli, zaslouží vzpomenutí těch, za které bojoval.
K tomuto odkazu našich předků bychom se neměli hlásit jen my, příslušníci Československé obce legionářské, ale celá naše společnost. Proto jsme u příležitosti 65. výročí událostí roku 1938 slavnostně odhalili trvalou vzpomínku na ty, kteří stáli na hranici tehdejší republiky. Protože "Národ, který zapomene své dějiny je odsouzen prožít je znovu".
Jednota ČsOL Mladá Boleslav
Jestliže máte zájem seznámit se blíže s Finanční stráží, policií, četnictvem a Stráží obrany státu v době "první" ČSR doporučujeme jako základní následující literaturu: