Stříbrné doly

Pomístním názvem Stříbrné doly se původně označovalo nevelké území asi 0,5 km jižně od Hraničního rybníka, později byl ale tento název rozšířen na poměrně rozsáhlé zalesněné území mezi silnicí z Dolního Falknova na Novou Huť a severními svahy Velkého BukuPopelové hory.
V této oblasti jsou nepravidelně rozptýlené mělké jámy a rýhy, o jejichž původu se neví téměř nic. Je možné, že se jedná o pozůstatky po starém dolování železné rudy, k jejímuž drcení měl sloužit hamr nedaleko Hraničního rybníka. Jejich vznik je orientačně zařazován na přelom 15. a 16. století, i když není vyloučeno, že jsou ještě starší.

V místě, k němuž se označení Stříbrné doly vztahovalo dříve, je nedaleko železniční trati v lese ukrytá nevelká strž, v níž jsou do několika skal vytesané různé symboly, nápisy a letopočty. Pod skalami jsou patrné staré jámy a rýhy, které by mohly být pozůstatkem po dolování. Ve starší vlastivědné literatuře se odtud uvádí i štola, jejíž existence je však jen málo pravděpodobná. Ojedinělé rytiny se nacházejí i na dalších skalách v okolí.

Nejvíce znaků je vytesáno do trojice skal na jižní straně strže. Najdeme mezi nimi například hornická kladívka s písmeny KH a letopočtem 1769 nebo zajímavou rytinu raka, ale také iniciály B:F:M s letopočtem 1748, které jsou (s letopočtem 1741) i na nedaleké Valdštejnské skále. Se značnou rezervou musíme brát vyryté nápisy, podle nichž zde bylo nalezeno zlato. Většinou totiž nebylo v zájmu prospektorů hlásat své úspěchy do okolí. Někteří autoři se pokoušejí vyrytá znamení identifikovat jako alchymistické značky nebo znamení starých Vlachů, kteří si jimi podle pověstí označovali naleziště vzácných kovů a drahokamů. Mnohé značky mohou pocházet od tuláků, lesníků, smolařů nebo uhlířů, ale také od vojáků a místních obyvatel, skrývajících se tu před útrapami válek. Autory rytin mohli být i dělníci, kteří stavěli koncem 60. let 19. století údolím Kamenice železnici a některé znaky byly zřejmě doplněny v novější době. Skutečný smysl rytin si dnes můžeme jen domýšlet.