Pramenný vrch - Břidličný vrch

Pohled na Pramenný vrch ze svahu Klíče.

Pramenný vrch je nejvýraznější z trojice vršků, tvořících asi 1,5 km dlouhý zalesněný hřbet, vybíhající od Klíče jihozápadním směrem k Arnultovicím. Hřbet začíná v sedle pod Klíčem, v jehož těsné blízkosti je nevelká čedičová skála, zvaná Hrnčířský kámen. Lesní pěšina kolem ní vede na ploché návrší Tábořiště (596 m) a asi o 500 m dále vystupuje mírně protáhlá znělcová kupa Pramenného vrchu (607 m), označovaná v některých mapách nesprávně jako Hrnčířský vrch. Kopec byl pojmenován podle vydatných pramenů, vyvěrajících na jeho jihovýchodním svahu a také pod sedlem Klíče, využitých později k napájení vodovodu pro Nový Bor. Dnes je kopec porostlý bukovým lesem, který neumožňuje prakticky žádné výhledy.
V lesnatém údolí mezi Pramenným a severněji ležícím Medvědím vrchem na místě zvaném "Gross Seifert" stávala již ve středověku sklářská huť. Její existenci naznačují sklářské strusky a skleněné střepy, nalezené údajně při dobývání pařezů někdy koncem 19. století. Přesné místo kde huť stála dnes ale není známé. Lesní hutě v té době obvykle nestály dlouho na stejném místě, ale po vytěžení dřeva ve svém nejbližším okolí se stěhovaly o kousek dál. Ve stejném prostoru měla existovat sklárna také na přelomu 17. a 18. století.

Asi 700 m jihozápadně od Pramenného vrchu se zvedá nižší zalesněný Břidličný vrch (555 m), jehož jihozápadní svah pokrývají znělcové skály s kamennou sutí. V jednom místě se mezi skalními bloky nachází několik metrů hluboká jeskyňka s nízkým vstupním otvorem, které se říkalo Morina díra. Její jméno připomíná ženu z Arnultovic, která se tu v roce 1813 ukryla se svým skrovným majetkem a kozou ze strachu před Francouzi, tábořícími v okolí.

Zalesněný vrchol kopce.

Pohled na Břidličný vrch od Borské skalky.