Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Ledová jeskyně

Vchod do Ledové jeskyně. Ledová jeskyně se nachází vysoko na severním svahu Suchého vrchu, asi 1 km severozápadně od Hamru u Naděje. Je to poměrně zajímavá pseudokrasová puklinová jeskyně, která byla pro svou výjimečnost v roce 1966 vyhlášena chráněnou přírodní památkou. Vznikla mrazovým zvětráváním, při němž se ve znělcovém masivu na svahu kopce vytvořilo množství větších i menších puklin, překrytých později rozsáhlým suťovým polem.
Vnitřní prostor jeskyně tvoří asi 30 m dlouhá a 2-4 m široká svislá puklina, orientovaná ve směru východ-západ a na povrchu utěsněná sutí a hlínou. Vchod je asi 6 m nad dnem jeskyně. Vpravo od něj je delší, téměř rovná chodba, končící několika plazivkami, levá část je přístupná hůře, protože se prudce svažuje a většinou bývá zaplněna silnou vrstvou ledu nebo vodou.
V jeskyni je znemožněna cirkulace vzduchu. Jediným otvorem v její horní části v zimě vniká dovnitř těžší chladný vzduch, který pak jeskyni vyplňuje po celý rok a udržuje v ní stálou teplotu blízkou bodu mrazu. Z par v ovzduší i z prosakující vody se vytváří jinovatka, ledové náteky, rampouchy a podlahový led, jehož mocnost v nejnižším místě jeskyně dosahuje až 2 m. Výzdoba je nejbohatší v předjaří, když taje sníh a puklinami dovnitř proniká nejvíce vody, zatímco v létě se většinou udržuje jen podlahový led.

Sestup na dno jeskyně. Místním obyvatelům byla jeskyně známa již dávno jako Ledová díra (Eisloch). Turisticky je však využívána až od 70. let 19. století, kdy k ní členové cvikovského Horského spolku vybudovali od údolní silničky strmou serpentinovou stezku. Sestup do podzemí byl zpočátku možný jen po větvích hrubě otesaného kmene, později sem byl umístěn žebřík. Na přelomu 19. a 20. století byl vchod opatřen mříží a v nedalekém mlýně s hostincem v Hamru byl za poplatek k dispozici klíč, případně i průvodce s pochodněmi. O pěkných nedělích bývalo malé občerstvení v provozu i přímo u jeskyně. Z upravené terasy před vchodem byl dříve pěkný výhled na Luž, jemuž však dnes brání vzrostlý les. Vedla odtud také strmá pěšinka na vrchol Suchého vrchu.
Po roce 1945 byla jeskyně volně přístupná a její výzdoba byla často poškozována olamováním a zakládáním ohňů. V roce 1980 byla na 2 roky uzavřena a speleologové v ní měřili teplotu a sledovali změny ledové výzdoby během ročních období. Po skončení průzkumu byla jeskyně opět otevřená, ale protože stále docházelo k jejímu poškozování, byl vchod od roku 1988 uzamčen a klíč byl na požádání k dispozici na Správě CHKO Lužické hory. Vlivem teplejších let a tuhých suchých zim však stále docházelo k úbytku zalednění, takže v letech 1988 až 1996 se vrstva ledu snížila téměř o metr. V září 1995 byla jeskyně ohrožena mohutným posunem balvanů v suti nad vchodem a protože od té doby hrozí zavalení jeskyně, byl vchod uzavřen novou mříží a vstup dovnitř je nyní zakázán.

Ve svahových sutích v okolí Ledové jeskyně jsou ještě další hůře přístupné nebo zcela zavalené pukliny, z nichž některé v 90. letech 20. století zkoumali speleologové.

Interiér západní části Ledové jeskyně. Průchod do východní části jeskyně.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2016.