Hamr u Naděje

Rekreační osada Hamr leží v malebném zalesněném údolí Hamerského potoka asi 600 m severně od Naděje. Její jméno připomíná dnes již neexistující hamr na drcení železné rudy, která se kdysi v okolí dobývala. V roce 1754 se zde uváděl také mlýn na mouku a později tu byly 2 pily. Roku 1888 osadu tvořilo 10 domů, z nichž ale po 2. světové válce řada zanikla. Zbořen byl i hostinec U Hamerského mlýna, který býval velmi oblíbeným cílem výletníků. Dnes je nejvýraznějším domem v osadě bývalá Mitterova vila, postavená na místě původního železnorudného hamru. Hájovna stojící při cestě do Juliovky je už na katastru Horní Světlé.

Domky v osadě.
Domky v osadě.
Bývalá Mitterova vila stojí na místě starého hamru.
Bývalá Mitterova vila stojí na místě starého hamru.
Začátek starého vodního náhonu, vedoucího k horní Mitterově pile.
Začátek starého vodního náhonu, vedoucího k horní Mitterově pile.

K pohonu hamru, mlýnů a pil se odedávna využívala voda Hamerského potoka. Její potřeba ale postupně vzrůstala a proto byla v roce 1938 asi 1 km nad osadou vybudována přehrada Naděje. V údolí pod přehradou jsou dodnes patrné zbytky starých vodních náhonů. První z nich, pocházející pravděpodobně z 19. století, začíná dřevěným prahem v potoce asi 400 m pod přehradou, odkud vede po pravé straně potoka nejprve otevřeným korytem, které je dále vysekané ve skále a zakryté znělcovými deskami. Náhon končí po 240 metrech na severním okraji Hamru v místě, kde stávala pila podnikatelů Mittera a Weisse. Přímo pod touto pilou začíná druhý náhon, kterým se již ve středověku přiváděla voda do železnorudného hamru, a jehož horní část byla na přelomu 19. a 20. století upravena pro odtok vody z Mitterovy pily. Náhon dlouhý 130 m začíná ve skále vytesaným jezem a jeho koryto bylo také z větší části zakryté znělcovými deskami. V dnešní době už je ale na mnoha místech zasypané.
Další 140 m dlouhý otevřený náhon je na dolním konci osady po pravé straně potoka. Voda z něj původně tekla dřevěným korytem na vodní kolo mlýna a začátkem 20. století byla svedena do 83 m dlouhé chodby, vytesané v pískovcové skále. Na jejím konci vytékala betonovým žlabem k turbíně, která poháněla druhou pilu Mittera a Weisse. Koncem 50. let 20. století byly ale budovy pily zbořeny a dnes tu zůstalo už jen torzo komory pro turbínu a zarostlé zbytky základů, za nimiž je přitesaná skalní stěna s vyhloubenými sklepy a tunelem starého vodního náhonu.

Ve skále vytesaný jez náhonu starého železnorudného hamru.
Ve skále vytesaný jez náhonu starého železnorudného hamru.
Podzemní náhon dolní Mitterovy pily.
Podzemní náhon dolní Mitterovy pily.

Ve středověku působili v okolí Hamru uhlíři a skláři, kteří využívali bohatství dřeva ze zdejších lesů. Po dávném dobývání železných rud zbyly už jenom nevelké jámy, ale v lidovém podání se připomínal i starý podzemní důl, který podle pověsti 8. srpna 1706 objevilo několik lidí ze Cvikova. V opuštěné štole prý nalezli rudu bohatou na zlato a stříbro, ale hraběnka Anna Marie Františka ze Zákup jim těžbu nepovolila.

Další informace