Kněžice

Domky v horní části vsi. V pozadí je vrch Sokol.
Domky v horní části vsi. V pozadí je vrch Sokol.

Kněžice leží v údolí Kněžického potoka asi 3 km severně od Jablonného v Podještědí, k němuž jsou dnes administrativně přičleněny. V roce 2001 ve vsi žilo 127 obyvatel.
Obec existovala snad už v 1. polovině 13. století, ale písemně se poprvé připomíná jako Kniezycze až v roce 1391 při dělení majetku Jindřicha Berky z Dubé. Ležela na staré obchodní cestě z Čech do Žitavy, o jejímž dávném používání svědčí i nedaleko odtud nalezená antická mince s obrazem římského císaře Galliena z roku 258.
Za třicetileté války byly Kněžice údajně z poloviny zničeny a roku 1654 v nich bylo 29 hospodářů. Do roku 1693 stoupl počet hospodářů na 32 a celkem tu žilo 195 lidí. Zpočátku se živili hlavně zemědělstvím a běžnými řemesly, ale od 17. století tu převládla domácká výroba příze, plátna a později i bavlněných tkanin. V polovině 18. století byl v obci zřízen mlýn Tischermühle, poháněný vodou z rybníka na severním konci vsi, a počátkem 19. století zde vzniklo i bělidlo. Kněžice měly také jednotřídní školu, pro kterou byla roku 1786 postavena nová budova se zvoničkou. V místní hospodě se 19. srpna 1813 cestou do Jablonného zastavil Napoleon Bonaparte se svým doprovodem.

Zděný dům v centru osady.
Zděný dům v centru osady.

Domácké tkalcovství se ve vsi udrželo až do poloviny 19. století, kdy s rozmachem tovární výroby na Liberecku postupně zaniklo. Kolem roku 1905 měly Kněžice 80 domů, v nichž žilo 356 obyvatel, a v roce 1914 byla ve vsi zřízena pošta. Už koncem 19. století tu Anton Schicht založil továrnu na zemědělské stroje, ve které se za 1. světové války vyráběly granáty a šrapnely. Od roku 1916 v ní pracovali hlavně vojáci Haličské ukrajinské brigády, internovaní v táboře na okraji Jablonného v Podještědí. V letech 1918-1922 se budovala silnice do Lvové a roku 1920 byla ve vsi postavena zvonice, vysvěcená 15. července 1921. Byl v ní umístěn nově zakoupený zvon, který nahradil starší školní zvon z roku 1809, zkonfiskovaný za 1. světové války. V roce 1922 byla vesnice elektrifikována a v letech 1930-1933 byla postavena přípojka k silnici z Jablonného do Petrovic. Na východním okraji vsi v té době existoval také hřbitov, který byl ale ve 2. polovině 20. století zrušen a zarostl stromy.

Kříž u Kněžického rybníka na horním konci vsi.
Kříž u Kněžického rybníka na horním konci vsi.

S odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce se obec vylidnila a v roce 1947 měla jen 216 obyvatel. Schichtova továrna na zemědělské stroje byla znárodněna a po několika změnách provozovatele i výrobního programu se stala výrobním střediskem Severočeských dřevařských závodů. Soukromé podniky a živnosti byly po komunistickém převratu v roce 1948 zrušeny a ve vsi zůstal jen hostinec s prodejnou. V září 1949 bylo založeno Zemědělské strojní družstvo, přeměněné roku 1950 na Jednotné zemědělské družstvo, které se ale potýkalo s četnými problémy a k 1. září 1960 bylo začleněno do státního statku Jablonné. Vylidňování vesnice ale pokračovalo a v srpnu 1963 tu byla kvůli malému počtu žáků zrušena škola. Do roku 1970 klesl počet obyvatel na 139 a od 1. ledna 1981 byly Kněžice spolu s dalšími obcemi v okolí připojeny k Jablonnému v Podještědí.

Další informace