Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Kyjovský hrad

Pohled na hlavní plošinu s přístřeškem. V popředí je přístupové schodiště.

Asi 0,5 - 1 km západně od Kyjova se nad levým břehem Křinice vypíná do výšky kolem 40 m skalní ostroh, na jehož temeni se dochovaly skromné stopy dávného osídlení. Dříve se předpokládalo, že zde stával strážní hrad, vybudovaný k ochraně zemské stezky, vedoucí od Labe směrem k Žitavě a Budyšínu. Ačkoliv měl údajný hrad neobvykle velkou rozlohu, nedochovaly se o něm v historických pramenech žádné písemné zprávy. První zmínku najdeme až v protokolu o vymezení hranic lesa, koupeného v roce 1603 saským kurfiřtem od Jindřicha z Vartenberka, kde se mezi hraničními body uvádí i příkop pustého zámku. Jméno domnělého hradu zde ale uvedeno nebylo a později používaný název Horní Karlštejn není ničím doložen.
Teprve archeologický průzkum, provedený v 80. letech 20. století naznačil, že nejde o hrad, ale o staré sídliště, které zaniklo ještě před svým dokončením. Patrně již kolem roku 1300 se tu usadili prospektoři, kteří v okolí zkoušeli rýžovat zlato nebo dolovat železnou rudu. Brzy ale zjistili, že jejich úsilí je marné a odešli jinam. Podruhé bylo místo krátce osídleno někdy na přelomu 14. a 15. století. Pokusné dolování v okolí dodnes připomínají staré dobývky na železnou rudu a některá pomístní jména, například Zlatý potok nebo Železné jámy.

Vysoký a rozeklaný pískovcový masiv s pozůstatky sídliště tvoří jeden z výběžků náhorní planiny, vyčnívajících od jihu nad Kyjovské údolí. Ze tří stran je chráněný strmými skalnatými srázy a od planiny jej oddělují dvě souběžné skalní průrvy, mezi nimiž a okrajem údolí vznikly dva skalní bloky. Větší z nich, ležící více na jihu, byl dříve považován za předhradí, zatímco samotný hrad měl stát na menším a hůře dostupném bloku severním.
Zarovnaná plošina domnělého předhradí je přibližně čtvercová a od náhorní planiny ji odděluje poměrně mělká průrva, nápadně připomínající umělý příkop. Zhruba uprostřed je navíc přerušena úzkým skalním blokem, který vypadá jako most. Stěny průrvy ani skalní blok ale nenesou žádné stopy opracování, takže se zřejmě jedná o přirozené útvary. Byly zde však nalezeny pozůstatky staré vápenné nebo železářské pece. Na vnitřní straně průrvy jsou patrné zbytky kamenného valu a zhruba uprostřed plošiny je čtvercová sníženina, která je zřejmě pozůstatkem nějaké stavby. Sporé nálezy naznačují, že tyto stopy osídlení pochází z přelomu 14. a 15. století a nijak nesouvisí se zbytky starších staveb na druhé skále.

Severnější hlavní ostroh se vypíná přímo nad Kyjovským údolím a od čtvercové plošiny je oddělen dosti hlubokou i širokou skalní průrvou, kterou sem z boční rokle vystupuje značená stezka od Kyjova. Zatímco jižní skalní blok je z ní přístupný jen úzkou skalní rozsedlinou, na temeno hlavního ostrohu vystupuje dvakrát zalomené do skály vytesané středověké schodiště, zabezpečené kdysi dvěma dřevěnými brankami.
Na temeni skály dnes stojí dřevěný přístřešek, od něhož vedou pěšinky k zarostlým vyhlídkám na okrajích. Na jedné z nich na východní straně ostrohu je do skály vytesaná nevelká lavice, z níž je ale jen omezený výhled mezi stromy do údolí. O něco lepší výhled je ze západního okraje skalního ostrohu.
V severozápadní části ostrohu jsou čtyři skalní rozsedliny, které byly kdysi upravené jako sklepy a sotva znatelná lůžka trámů nasvědčují tomu, že nad nimi stály dřevěné stavby. V jednom ze sklepů byly nalezeny i železné klíny, špičák a kousky strusky, podporující domněnku o hornickém původu sídliště.

Skalní rozsedlina na západním konci hlavního ostrohu. Sestup z hlavního ostrohu hrádku do boční rokle.

Přístup na skály dnes usnadňuje množství schůdků, vytesaných kyjovským horským spolkem při zpřístupňování hradu koncem 19. století. Různé středověké předměty, nalezené při těchto úpravách, byly vystaveny v hostinci U Českého Švýcarska v Kyjově, ale po 2. světové válce byly bohužel zničeny.
Na západním konci masivu je možné sestoupit těsnou skalní rozsedlinou s dřevěnými schůdky pod jehlanovou skálu s praporkem, vyčnívající vysoko nad Kyjovské údolí. Dolní ústí rozsedliny bylo kdysi také zabezpečeno dřevěnou brankou. Značená stezka odtud dále pokračuje na dno boční rokle a prochází přitom kolem několika zajímavých skalních útvarů, nazývaných Vikingská loď, Holubice, Panna a Trojčata.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.